Víme, kde se na pole mohou sypat jedy – od pondělí přibylo dalších 34 míst

Mapa hlášení extrémního přemnožení hrabošů (červené značky) od 1.1. 2020. Odkaz na interaktivní mapu je na konci článku. (Zdroj: Rostlinolékařský portál)

Počet míst, odkud inspektoři od začátku letošního roku nahlásili extrémní přemnožení hrabošů, které pětinásobně překračuje hodnoty škodlivosti a splňuje tak základní podmínku pro nasazení smrtelných jedů, už se blíží 400 a každý den přibývají další. Jen od začátku tohoto týdne, tedy za necelé dva dny, jich přibylo 34, mezi jinými například Žďár u Blanska, Kyšice a Unhošť na Kladensku nebo světoznámá památková zóna Lednice na Moravě na Břeclavsku.

Podle ministerstva zemědělství budou o nasazení jedů rozhodovat inspektoři. Ti by neměli povolit rozhazovat jedy nikde, kde už jsou vzrostlé rostliny, tedy například na pastvinách nebo loukách. Na druhou stranu podle lednového vyjádření ministerstva zemědělství mohou inspektoři nařídit aplikaci jedů i na okolních pozemcích. V únorovém nařízení ale tato možnost není uvedena.

Jed by měl být povolen jen v oblastech, kde populace hrabošů překročí takzvaný práh škodlivosti na pětinásobek. Na jaře je práh škodlivosti počtu hrabošů nastavený na 200 nor na hektar. To znamená, že zemědělci mohou nasadit nebezpečné jedy tam, kde na hektaru napočítají více než 1000 nor. A Takových míst nahlásili inspektoři jen od začátku ledna už téměř 400.

Všude tam tedy hrozí rozsypávání jedu proti hrabošům na povrch půdy. Přírodovědci varují, že jedem kromě hrabošů či zajíců otrávíme i velké množství jejich predátorů – především dravých ptáků jako jsou poštolky, všechny druhy sov nebo čápi. Otrávit se ale mohou také psi nebo kočky. 

Aktualizace: Na základě tlaku a výhrůžek z určitých stran jsme se rozhodli připojit i odkaz na celé znění nařízení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského o povolení přípravku STUTOX II na ochranu rostlin pro omezené a kontrolované použití

Psali jsme:


Rekordmanem co do počtu nahlášených hraboších nor jsou Košice u Nepoměřic na Kutnohorsku, kde jich inspektoři napočítali na jednom hektaru neuvěřitelných 27 000. Tamní hraboší populace se má čile k světu, protože u Košic hlásili inspektoři extrémní přemnožení hned na dvou místech. Stejně tak i v Kozinci v okrese Praha-západ kde je hlášeno 19 160 a 15 060 nor na hektar.

Stutox je nejúčinnějším jedem na hlodavce. Zabíjí už do několika hodin a neexistuje na něj protijed! Fosfid zinku uvolní v žaludku vysoce jedovatý fosfan. Ten naleptává sliznici trávicího ústrojí, působí otok plic a zabíjí buňky. Příznaky otravy se objevují rychle, během několika minut. Otrava se projevuje silným zvracením, často s krví, silnou bolestí břicha, postupující slabostí a nakonec šokem, kolapsem a smrtí. Mohou se objevit silné křeče, v nichž zvíře umírá 3 až 5 hodin. Otrávit se mohou nejen hraboši, ale i jejich predátoři – draví ptáci, sovy, ale také domácí zvířata jako jsou psi a kočky.

Napište ministrovi, podepište petici

Původně měl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský připravit vyhlášku povolující plošné rozhazování jedu na hraboše do konce února. Udělal to ale s předstihem a plošnou aplikaci smrtelného Stutoxu povolil už od 13. února. Stutox zároveň povolil ve zvýšené míře sypat do nor spolu s dalším jedem – Ratronem. Nařízení má platit až do 11.června.


“Stutox je jed a česká veřejnost čím dál hlasitěji říká, že jedy v krajině nechce.”


Přírodovědci bijí na poplach a snaží se vše zastavit. Další jedy totiž poškodí celou krajinu a napáchají víc škody než užitku. Velkým firmám, které mají z pronájmu polí milionové zisky, jako například Agrofert ze svěřeneckého fondu premiéra Andreje Babiše, sice zvýší výnosy, na místech, kde je rozsypou, ale mohou způsobit katastrofu.

Zatímco hraboší populace se po zásahu jedy rychle vzpamatuje, dravým ptákům, kteří nám s bojem proti škůdcům pomáhají celá staletí, to bude trvat dlouhá léta. Jedy v polích se nelíbí ani myslivcům. Loni v srpnu, kdy ministerstvo povolilo plošné nasazení jedu Stutox 2 na pouhých pět dní, než své povolení na zásah veřejnosti stáhlo, totiž uhynuly také desítky bažantů a zajíců.


Co můžeme dělat:

1. Napsat ministrovi zemědělství
mail: info@mze.cz
Facebook: facebook.com/ministerstvozemedelstvicr
Twitter: twitter.com/MZeCr
2. Obrátit se na svého starostu a společně napsat ministrovi zemědělství, že nechcete jedy ve vaší krajině
3. Podepsat petici https://www.petice.com/petice_proti_plonemu_ieni…..
4. Sdílet na sociálních sítích svůj názor a označovat ho hashtagem #KauzaHrabos
5. Zapojit svou organizaci a sdílet tyto informace na webu a sociálních sítích s hashtagem #KauzaHrabos
6. Všímat si svého okolí a informovat o podezřelých úhynech ptáků na mail cso@birdlife.cz a na mail podatelna@ukzuz.cz


Odkaz na interaktivní mapu hlášení přemnožených hrabošů je zde:
http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/fy-public/?k=0#mon|modul:mapy|mapy:mapa

Na mapě je třeba nastavit datum od 1.1. 2020 a zmáčknout OK (na mobilu se to dělá špatně, doporučuji stolní počítač nebo tablet) – základní zobrazení výskytu je na portálu nastavené na poslední týden, což sice ukazuje aktuální vývoj, ale ne celkový obrázek problému.

S využitím materiálů České společnosti ornitologické #KauzaHrabos Enmag.cz.

Komentáře nejsou povoleny.