Válka proti hrabošům: Jak působí jedy na domácí zvířata

Únava, malátnost, nechuť k jídlu, později křeče a krvácení to jsou první náznaky otravy domácích mazlíčků. Odborníci radí vyvolat zvracení a okamžitě vyhledat veterináře.

Únava, apatie, nechuť k jídlu, může se objevit krvácení z nosu, tlamy nebo ze zadečku. Tak vypadá první stádium otravy jedem na hlodavce u vašeho mazlíčka. Pokud máte podezření, že venku bez vašeho dozoru něco našel a sežral, je třeba vyvolat zvracení a co nejrychleji vyhledat veterináře. Pak obvykle zbývá už jen čekat. Záleží na tom, jaký jed pes nebo kočka pozřeli. Některé totiž působí okamžitě, zvíře umírá za několik hodin a není protijed. U jiných jedů postupuje otrava pomaleji a zvíře umírá i několik týdnů. Ale včasným zásahem je můžeme zachránit.

Petici proti plošnému rozhazování prudkého jedu Stutox II proti hrabošům, které minulý týden povolilo ministerstvo zemědělství, už na internetu podepsalo přes 31 tisíc lidí (připojit se můžete zde:) Vadí jim, že spolu s hraboši se otráví také tisíce jejich predátorů – hlavně dravců, sov či poštolek, šelem jako jsou kuna, lasička nebo liška, ale i zajíců bažantů a srn. Otrávit se mohou také domácí zvířata, především psi a kočky, které mohou najít návnadu nebo sežrat otrávené zvíře.

Odpůrci plošného rozhazování smrtelných jedů, k nimž patří přírodovědci, ochránci přírody, ornitologové, ale i myslivci argumentují, že hraboši mají pravidelné populační cykly. V některých letech se jejich počty zvýší až na tisícinásobek, ale pak se zase prudce sníží. Zemědělci by měli řešit jejich současné přemnožení podporou dravců a ne jedy. Stačí na místa výskytu hrabošů do země zatlouct takzvané berličky, na kterých dravec čeká na kořist a pak zaútočí. Šelmám zase vyhovují častější meze a remízky. Pomáhá také hluboká orba, která se ale například u řepkových polí vůbec nedělá.


Psali jsme:


Povolení rozhazovat jedy platí už od března!

Pokud ministerstvo zemědělství své rozhodnutí nezmění, začne povolení plošného rozhazování jedů na hraboše už od letošního března. Úředníci by do té doby měli vydat vyhlášku, podle které by se zemědělci měli řídit. Pokud tomu bude jako v minulosti, pak si budou muset zemědělci nejprve vyžádat povolení, potom informovat myslivce a místní samosprávu a nakonec 14 dní předem označit v rozích pole tabulemi s nápisem “Nevstupovat! Ošetřeno jedem!”.

Myslivci ale upozorňují, že zemědělci v minulosti vyhlášky často nerespektovali a jedy aplikovali podle svého uvážení. Když dostanou povolení k plošnému rozhazování, mohou pomocí rozmetadla na pole rozsypat rodenticidy v množství 5kg na hektar. Když povolení nedostanou, musí ho nasypat přímo do děr a ne vysypat v okolí děr, jak to často dělají.

Pokud tedy najdete v polích uhynulé zvíře, je podle ochránců přírody důležité ohlásit to na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský(ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na Českou společnost ornitologickou cso@birdlife.cz.

Stoprocentní účinnost a protijed neexistuje

V současné době se na hubení hlodavců používá především Stutox. Vyrábí se ve formě granulátu a účinnou látkou je fosfid zinku, který je vysoce toxický a není proti němu žádný protised. Zvíře hyne za 3 – 5 hodin po jeho pozření. Fosfid se vlivem vlhkosti rozkládá, takže nezůstává v životním prostředí dlouhou dobu. Fosfid zinku je ale vysoce toxický pro všechny savce a ptáky. Vlivem jeho špatné aplikace (mimo nory, jak nyní povolilo ministerstvo zemědělství) pak dochází k úhynům nejen hrabošů , ale celé řady dalších živočichů.

Smrtelné otravy otravy hrozí zejména zajícům, srnčí zvěři, ale také třeba psům nebo kočkám. Samozřejmě i ptákům, například bažantům a koroptvím – především zvířatům, kteří pozřou přímo rozsypané granule. Jed má podobu podlouhlých nazelenalých granulí. Česnekový zápach látky hlodavce naláká, ten granuli pozře a do několika hodin kvůli reakci fosfidu s žaludečními šťávami zahyne.

Do té doby je ovšem kvůli otravě otupělý a může se stát snadnou kořistí pro predátory. V ohrožení tak jsou další ptáci včetně čápů nebo volavek, ale také vzácné a chráněné druhy zvířat a malé šelmy – lasičky nebo kuny. Jed ohrozí i řadu dravců a sov, například sýčky. Ti se dříve v české přírodě běžně vyskytovali, dnes jsou ale na pokraji vyhynutí především kvůli ztrátě přirozených biotopů a chemizaci zemědělství.

Nejhorší je Stutox, psi a kočky se ale mohou otrávit i jinými jedy

Stutox je nejúčinnějším jedem na hlodavce. Zabíjí už do několika hodin a neexistuje na něj protijed! Příznaky otravy se objevují rychle, během několika minut. Otrava se projevuje silným zvracením, často s krví, silnou bolestí břicha, postupující slabostí a nakonec šokem, kolapsem a smrtí. Mohou se objevit silné křeče, v nichž zvíře umírá 3 až 5 hodin.

Na smrtelnou otravu desetikilogramového psa stačí, aby někde pozřel polévkovou lžíci návnady. Menším druhům psů a kočkám samozřejmě stačí menší množství. Zvířata často mohou sežrat i přiotráveného nebo uhynulého živočicha. Zde je důležité, kolik nestráveného jedu zbylo v jeho trávicím traktu.

Sova pálená po pozření otráveného hlodavce.

Pokud máme podezření, že by se pes nebo kočka mohla někde dostat do styku s jedem na hlodavce, měli bychom je pozorně sledovat. Jestli projevují známky únavy a apatie, ztrácí chuť k jídlu a mají bolesti břicha, měli bychom okamžitě jednat.

Nejlepší první pomocí je vyvolání zvracení. Doporučuje se 3% roztok peroxidu vodíku, a to v množství 2 ml na kilogram psa (maximálně 60 ml). Pomoci by mohla také slaná voda, ve vodě rozmíchaná hořčice nebo jedlá soda. Ke zmírnění otravy může pomoci i živočišné uhlí. A hlavně je nutné okamžitě vyjet k veterináři. Ten pomůže i tehdy, když se zvíře nevyzvrací a provede výplach žaludku.

Pokud bude mít váš mazlíček štěstí a jenom se přiotráví, mohl by se z nejhoršího dostat. A to hlavně v případech, že by otrávil jiným jedem na hlodavce. Například látkami z rodiny takzvaných antikoagulantů. Ty se dříve také hodně používaly, ale po zásahu EU ztratily na účinnosti a nejsou na tuzemském trhu kvůli licencím k dostání. Ale to neznamená, že by je nikdo nepoužíval. Tyto jedy způsobují snížení srážlivosti krve a vedou k pomalému umírání. Konec nastává po pomalém, obvykle vnitřním vykrvácení, 3 až 10 dnů po požití nástrahy. U psa nebo kočky by se otrava začala projevovat dva nebo tři dny po pozření jedu, ale i zde platí – rychlá první pomoc a hlavně návštěva zvěrolékaře.


Sdílejte:


čtěte také: