Studentské stávky, které mají připomenout politikům, aby řešili klimatické změny, pokračují po celém světě. V Praze vyšlo se studenty do ulic 20. září více než 2000 lidí, další tisíce účastníků podpořily stávku v dalších městech republiky a miliony lidí po celém světě. Z hlavních politických stran na svých stránkách vyjádřili podporu zatím pouze Piráti a Zelení.

Akci iniciovali studenti z české odnože ekologického hnutí Fridays for Future jehož vznik podnítila švédská aktivistka Greta Thunbergová. Ze Staroměstského náměstí, kde zazněly projevy, se stávkující vydali na průvod městem. Zahájili tak zároveň protestní Týden pro klima, který nabídne vzdělávací i kulturní akce po celé republice a potrvá do 27. září. 

Akce podpořila řada měst, obcí, vzdělávacích či vědeckých institucí i neziskových organizací. Nejen tím, že školy povolily účast studentům, ale na mnoha školách také vysvětlují učitelé dosah klimatických změn a jejich možnou hrozbu pro celé lidstvo svým žákům.

“Před rokem bych ani ve snu nevěřil, jak moc se může za rok posunout veřejná a politická debata o klimatické krizi. Stejně tak bych třeba nevěřil tomu, že kdy v České republice budeme mít uhelnou komisi,” uvedl jeden z mluvčích Fridays For Future Petr Doubravský. Nově vzniklou uhelnou komisi inicioval v polovině letošního března ministr životního prostředí Richard Brabec právě v reakci na první studentskou stávku.

Pak už se ale podle něj nic podstatného nic nestalo. “Nesmíme zapomínat na to, že ani po našem naléhání nedělají politici dost,” doplnil Doubravský.

Čeští studenti řeší hlavně uhlí, stejně jako ekologické alternativy

Vzhledem k celosvětovému charakteru hnutí se studenti v každém státě soustřeďují na ty nejpalčivější problémy. V České republice i v globálním srovnání jsou to shodou okolností přesně ty problémy, které dlouhou dobu kritizují ekologická hnutí. V české republice jde především o znečištění ovzduší, to nejen oxidem uhličitým, ale i prachovými částicemi, především z provozu uhelných dolů a uhelných elektráren.

Studentům vadí například rozšiřování těžby uhlí na dole Bílina, ke kterému vydalo na konci srpna Ministerstvo životního prostředí souhlas, výjimka z emisních limitů pro elektrárnu Chvaletice, ale i plánovaný prodej elektrárny Počerady uhlobaronu Tykačovi. Také vyzývají premiéra Andreje Babiše, aby na klimatickém summitu v New Yorku příští týden podpořil ambice Evropské unie stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální.

Po projevech se studenti vydali na průvod centrem města, stávkovat plánují i v budoucnu. Do konce roku by chtěli zorganizovali minimálně jednu stávku každý měsíc. Hnutí celosvětově nepodporují pouze ekologické organizace, ale má také podporu řady univerzit a Organizace Spojených národů.

Z politických stran pouze Piráti a Zelení

Z tuzemských hlavních politických stan hnutí podporují , nepočítáme-li návštěvu šéfa ANO Andreje Babiše na klimatickém summitu OSN, na svých inernetových stránkách pouze Piráti a Zelení.

„Podporuji občanské aktivity, na kterých je demokratická společnost postavena, a které často suplují nezájem zvolených politiků o důležitá témata. Jsem rád, že nositelem tohoto tématu jsou právě nyní z výrazné míry studenti. Ke globální klimatické změně se Piráti staví aktivně a zodpovědně, dokazujeme to konkrétními kroky v Poslanecké sněmovně, v návrzích zákonů, edukativní práci i činností v regionech a městech, jako například pravidelnou účastí a organizací akcí Ukliďme Česko, ale dalšími enviromentálně progresivními aktivitami,“ říká Ivan Bartoš, předseda Pirátů.

Zelení jsou o poznání aktivističtější – řada z nich se rozhodla jít příkladem a snížit v následujícím týdnu svou uhlíkovou stopu nejméně o 150 kilogramů oxidu uhličitého, a to v dopravě.

„Individuální dojíždění autem často kompenzuje skutečnost, že naše životy se zrychlují a zvyšují se i naše nároky na dostupnost služeb. Všechno má ale svoje důsledky. Naše obce a města začínají trpět neduhy spojenými se zvýšenou automobilovou dopravou, od hluku, vysokého provozu a nedostatku parkování až po zápach a nadměrnou produkci skleníkových plynů, které negativně přispívají ke změně klimatu. Je třeba hledat inovativní způsoby, jak zkrátit vzdálenost mezi občanem a službou, například pomocí chytrých technologií. Tam, kde je každodenní přesun osob nezbytností, musíme podpořit dostupnost nízkouhlíkové dopravy. Například dobrou návaznost pěších sítí a cyklostezek v kombinaci s efektivním systémem MHD, tak aby se auto přirozeně stalo až druhou či třetí volbou,“ dodává Magdalena Davis, 1. místopředsedkyně Zelených a starostka Mníšku pod Brdy.

Napsat komentář