Náš dům je v plamenech, burcuje Greenpeace a chce, aby EU zrychlila plány na snižování emisí

Aktivisté Greenpeace zahalili budovu, v níž se koná summit EU obřími transparenty a mračny kouře (foto: Greenpeace)

Do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 65 procent a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040. Takové jsou požadavky ekologické organizace Greenpeace před sumitem EU v Bruselu, kde budou hlavy států jednat o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Evropský cíl je podle ekologů nutné posunout o 10 let, protože v opačném případě dojde k nevratné destrukci celosvětového klimatu.

Na 61 aktivistů ze sedmi evropských zemí včetně České republiky přeneslo klimatickou krizi přímo na místo, kde se rozhoduje o budoucnosti klimatické politiky EU. Český premiér a další lídři EU rozhodují v Bruselu o závazku na dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050. Co nejrychlejší dosažení uhlíkové neutrality je podmínkou naplnění cílů Pařížské klimatické dohody.  Speciální zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), která je souhrnem aktuálního vědeckého poznání o změně klimatu, říká, že je nutné zastavit globální oteplení na úrovni 1,5 °C. V opačném případě budeme my, naše děti a životní prostředí, ve kterém žijeme, podle Greenpeace vystaveno katastrofálním dopadům změn klimatu. 

EU by podle aktivistů měla vzhledem ke svým historickým emisím a odpovědnosti za ně dosáhnout neutrality ještě dříve než v roce 2050, ideálně již v roce 2040. Pro rok 2030 by pak měla přijmout závazek na jejich snížení o 65 namísto současných 40 procent. Celé prohlášení Greenpeace najdete zde.

“Náš dům je v plamenech. Lidé na celém světě trpí a příroda se hroutí. Ale naše vlády se, namísto aby dělaly vše, co je v jejich silách, jenom hádají. Pokud bude Evropská unie poslouchat vědce OSN a přijme opatření k výraznému snížení emisí do roku 2030, ještě můžeme zabránit nejvážnějším důsledkům pro naši planetu,” říká poradce pro politiku EU v oblasti klimatu Greenpeace Sebastian Mang.

ČR, Polsko a Maďarsko zatím odmítají i základní dohodu

Největším problémem České republiky a dalších zemí je při snižování emisí vysoká závislost na uhlí. Evropská komise už slíbila na dosažení uhlíkové neutrality poskytnout 100 miliard eur pro země, kde bude uhlíková neutralita obtížně dosažitelná. Česká republika do poslední chvíle dohodu odmítá a nepřihlásilo se k ní zatím ani Polsko a Maďarsko.

Premiér Andrej Babiš až v předvečer sumitu nastínil možnost ústupků. Za povolení výstavby jaderných elektráren a dotace na útlum uhelné energetiky. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček také specifikoval částku, za níž je ČR ochotna ustoupit – 25 miliard eur, tedy přes 600 miliard korun. Evropská komise ale za nejdůležitější oblasti pro útlumové dotace označila Polsko a Německo.

“Pokud premiér Babiš potopí dohodu o klimatické neutralitě, potopí i naděje budoucích generací na důstojné životní podmínky. Nejen Evropa, ale celý svět si ho bude pamatovat jako politika, který v rozhodující chvíli selhal. Do poslední chvíle ale věříme, že se přidá na stranu těch zemí a státníků, kteří bojují za budoucnost svých obyvatel a celé planety,” uvedl Jan Freidinger z Greenpeace.   

Výsledek evropského sumitu je klíčový pro celý další vývoj celosvětového boje proti klimatickým změnám. Evropa se totiž po odchodu USA z klimatických jednání, stává jednoznačným lídrem celého procesu. Pokud Unie ve své nastoupené cestě poleví, obávají se ekologové, že nastoupenou cestu snižování emisí opustí také Indie a Čína.