Výstavní exemplář tisu červeného v polských Wojsławicích (Foto: Aktron / Wikimedia Commons)

Státní Lesy ČR to nejspíš budou myslet s podporou původních lesů na území České republiky vážně. Jedním z nejvzácnějších zástupců, které podnik v posledních letech vrací do volné přírody je tis červený. Do konce loňského roku vysadily Lesy ČR na 2000 sazenic tohoto legendami opředeného stromu na 54 lokalitách. Mezi nimi je i 100 stromků vysazených v národní přírodní rezervaci Karlovské bučiny mezi Karlovem pod Ještědem a obcí Kryštofovo Údolí na Liberecku.

Lesníci vysadili mladé stromky aby nahradili kůrovcem napadené smrky a prosychající buky. Staré stromy přitom nechali na místě, aby zetlely a dodaly půdě potřebné živiny. V rezervaci má přednost přirozená obnova lesa před umělou. Lesníci tedy obvykle čekají, až se v půdě ujmou semena v okolí rostoucích dřevin.

V Karlovských bučinách ale postupovali jinak. Tis sice patří k původním zástupcům místní flóry, v tamních lesích se ale vyskytuje jen výjimečně. Proto je třeba ho vysadit. “I přes dlouhodobé výkyvy počasí a sucho se všechny sazenice ujaly, jsou vitální a přirostly o centimetr. Prosvětlené staré bučiny jim poskytují dobré podmínky k životu,” vysvětluje Ludvík Řičář, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR v Liberci.

nový tis v Karlovských bučinách (foto: Lesy ČR)

Karlovské bučiny chrání pětikilometrové oplocení. I přesto ale každá sazenice dostala samostatný oplůtek ze svařovaného pletiva, který ji chrání před spárkatou zvěří. Ta poškozuje zejména mladé dřeviny okusem, ohryzem a loupáním.

Zbytky původní populace tisu červeného se zachovaly i v nedalekých Jizerských a Lužických horách.

Sazenice pěstují ochránci přírody ve vlastní školce, kde se o malé tisy starají, podle potřeby je přesazují, zajišťují jim potřebnou zálivku a chrání je. Než sazenice vyroste do potřebné výšky alespoň 35 cm, uplyne i šest let.

Vilémovický tis starý až 2000 let je prý nejstarším stromem Evropy

Tis červený je v lese poměrně vzácný, daleko častěji jej potkáme v parcích nebo na hřbitovech. Patří mezi zákonem chráněné druhy rostlin v kategorii silně ohrožené. Má velice cenné a tvrdé dřevo, které ve středověku používalo například na výrobu luků. Proto byl také téměř vyhuben Každý strom je buď samčího, nebo samičího pohlaví, je silně jedovatý (i odvar z jehličí může způsobit zástavu srdce) a může se dožít věku i přes 1000 let.

Strom může dorůst do výšky až 20 metrů a šířky 17 metrů. Mezi nejvýznamnější lokality jeho výskytu patří Křivoklátsko u Týřova, Povltaví u Štěchovic, Moravský kras nebo přírodní rezervace V Horách u Terešova, kde je asi 3 400 stromů. Daleko častější je tis na Slovensku – například v rezervaci Harmanecká tisina je přes 160 tisíc těchto stromů.

V České republice jsou vzrostlé tisy označované za nejstarší stromy vůbec. Tím nejstarším u nás a údajně i nejstarším stromem ve střední Evropě, je Vilémovický tis. Jeho stáří má dosahovat až 2000 let, nicméně jde jen o odhady. Strom je vysoký 11,5 metrů, obvod kmene přesahuje 350 centimetrů a jeho koruna měřila před uschnutím některých větví v devadesátých letech minulého století úctyhodných 13 metrů.