Kůrovcová kalamita vrcholí a ztráty jdou do desítek miliard. Stromy v lesích vysychají, dřeva je tolik, že ho už nikdo nechce. Uschlé smrky tak končí na skládkách. Odborníci se přitom stále nemohou dohodnout jestli se mají napadené lesy vykácet, nebo nechat stát.

Zákon hovoří jasnou řečí – kůrovcem napadené lesy se musí vykácet a do dvou let zase obnovit. Jenže ochránci přírody říkají něco jiného. Přiklánějí se k tomu, aby se napadené stromy nelikvidovaly, ale nechaly stát na místě. A les se nechal obnovit přirozeně. Napadené stromy poskytnou novým rostlinám potřebný stín a v lese se uchytí takové druhy, které nebudou tolik náchylné k suchu jako smrkové monokultury.

Kůrovec podle nich odjakživa pracuje jako lesní policie. Napadá suchem oslabené stromy na nevhodných stanovištích a umožní tak zdravý rozvoj lesa. Podobné zkušenosti mají například v Národním parku Šumava nebo v Českém Švýcarsku.

Napadené stromy nechají stát nebo přirozeně spadnout a čekají až se les sám obnoví. Na počátku převáží takzvané pionýrské dřeviny. Bříza, jeřáb či borovice. Postupně se přidají další, mezi nimi buky, duby, habry. Smrků je minimálně – jen na stanovištích, kde zůstalo dost semen a stromy mají pro růst vhodné podmínky.

Státní lesy s kůrovcem bojují

Dřevaři a vlastníci lesů mají na kůrovce zcela opačný názor. Jakýkoli napadený strom se snaží co možná nejrychleji z lesa odklidit, aby nenakazil další stromy. Letošní kalamita je však tak rozsáhlá, že to vůbec nestíhají a napadené stromy stojí v lese dlouhé týdny a měsíce než se k nim mechanizace vůbec dostane.

Poměrně přesný přehled o kůrovcové kalamitě najdete na stránkách Kůrovcovéinfo.cz. Z mapy je patrné, že kůrovec decimuje lesy na celém území České republiky.

Aktuálně nejhorší situace je na celé Moravě a na Vysočině. Ve státních lesích se za prvních sedm měsíců tohoto roku na Vysočině vytěžilo 303 500 metrů krychlových kůrovcového dříví. Loni to bylo za celý rok 216 tisíc a v roce 2016 celkem 77 tisíc m3. „Když se před sto lety sázely na Vysočině smrky, bylo to s ohledem na tehdejší klimatické podmínky v pořádku. Dnes hynou. Oslabené suchem je likviduje kůrovec, s nímž by si zdravé stromy běžně poradily,“ vysvětluje Jiří Groda, ředitel pověřený vedením Lesního a vodního hospodářství Lesů ČR.

Dřevo nikdo nechce, končí na skládkách

Kraj Vysočina tento týden kvůli kůrovci svolal kalamitní štáb. „Na Vysočině už dávno přesáhlo řešení aktuálního problému s kůrovcem možnosti kraje. Hrozí absolutní rozpad lesního hospodářství. Nemluvím o desítkách let, ale o současnosti. Střízlivě odhadujeme, že likvidace kůrovcové kalamity jen na Vysočině přijde na pět miliard korun, odhadem odborníků desetkrát více na území celé České republiky. Vláda by měla začít hledat rezervy, ze kterých budeme moci vlastníkům lesů hradit náklady nejen na odtěžení, ale i na novou výsadbu a péči o les. Tenhle problém už přestal být záležitostí pouze vlastníků lesů. Čelem se k němu musí postavit vláda,“ říká hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Kraj Vysočina dokonce nahrál instruktážní video, jak s kůrovcem bojovat.

Dříví ze státních lesů se ukládá na skládky, protože středoevropský trh je smrkovou kulatinou přesycen. „Největší skládku máme v Budišově na Třebíči, ale využíváme přímo i porostní půdu, abychom urychlili zpracování. Asanovat se bude přímo v lese bez nutného převozu klád,“ pokračuje Jiří Groda.

Dříví se chemicky ošetřuje postřikem, podnik využívá i účinnou českou metodu fumigace. Dalším způsobem asanace je částečný postřik dříví s následným zabalením dříví do folie a účinné jsou i speciální hlavice na harvestory, které přímo odkorní zpracované dříví a zabrání dalšímu množení kůrovce. „Stále sledujeme a podporujeme výzkum i biologický způsob hubení kůrovce, tedy využití přirozených predátorů kůrovců, například hlístic,“ dodal Groda.

Lesům prospívá i výsadba druhově pestrých dřevin, což státní lesy dělají přes 25 let. Kromě běžných hospodářských dřevin, jako je jedle, borovice, smrk, modřín, dub a buk se tak vysazují například jeřáby, břízy i osiky, které lépe odolávají suchu.

Napsat komentář