Kde hrozí jedy v polích: válka proti hrabošům začala. Ornitologové burcují – zastavme to!

Ministerstvo zemědělství s předstihem povolilo rozsypávání jedu proti hrabošům na povrch půdy. Přírodovědci varují, že jedem kromě hrabošů či zajíců otrávíme i velké množství jejich predátorů – především dravých ptáků jako jsou poštolky, všechny druhy sov nebo čápi. Otrávit se mohou i psi nebo kočky. Nejohroženější oblastí jsou nyní střední Čechy. Jedy v polích můžeme očekávat i v hustě obydlených místech v okolí Prahy. Aktuálně hlásí extrémně přemnožené hraboše například Jíloviště, Horoměřice, Nebušice, Zbuzany, Jílové u Prahy, Noutonice nebo Kozinec. (aktualizace: našli jsme mapu hlášení extrémního výskytu hrabošů od 1.1. 2020 – odkaz na konci článku)

Podle ministerstva zemědělství budou o nasazení jedů rozhodovat inspektoři. Jed by měl být povolen jen v oblastech, kde populace hrabošů překročí takzvaný práh škodlivosti na pětinásobek. Původně měl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský připravit vyhlášku povolující plošné rozhazování jedu na hraboše do konce února. Udělal to ale s předstihem a plošnou aplikaci smrtelného Stutoxu povolil už od 13. února. Stutox zároveň povolil ve zvýšené míře sypat do nor spolu s dalším jedem – Ratronem. Nařízení má platit až do 11.června.

mapa hlášení extrémního výskytu hrabošů od 1.1. 2020 (zdroj MZE) Červená je extrémní přemnožení.

Stutox je nejúčinnějším jedem na hlodavce. Zabíjí už do několika hodin a neexistuje na něj protijed! Fosfid zinku uvolní v žaludku vysoce jedovatý fosfan. Ten naleptává sliznici trávicího ústrojí, působí otok plic a zabíjí buňky. Příznaky otravy se objevují rychle, během několika minut. Otrava se projevuje silným zvracením, často s krví, silnou bolestí břicha, postupující slabostí a nakonec šokem, kolapsem a smrtí. Mohou se objevit silné křeče, v nichž zvíře umírá 3 až 5 hodin.

Ministerstvo zemědělství povolilo povrchové rozsypávání jedu na hlodavce už loni v srpnu. Po velké vlně odporu veřejnosti však ministr své nařízení stáhl. Loni se jedem otrávili například čápi, bažanti nebo zajíci.


Psali jsme:


Ministerstvo si protiřečí a uvádí polopravdy

Ministerstvo vysvětluje povolení nasazení prudkých jedů tím, že se jedy v přírodě samy rychle odbourávají a nic závažného se tedy neděje. Podle přírodovědců je však text ministerstva “plný logických nesouladů, protiřečících si tvrzení a polopravd. Jasně směřuje k tomu, aby přesvědčil nepozorného čtenáře, že žádné riziko nehrozí”

To ale není pravda, což také dokazují bezpečnostní pokyny, které úředníci k povolení vydali. Podle nich například musí mít pracovník, který jedy aplikuje, ochranný oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi, gumové rukavice a pokud jedy rozsypává po poli, musí být v uzavřené kabině traktoru. Pozemek, na němž budou jedy rozsypané, musí být označen tabulemi s označením “VAROVÁNÍ. PLOCHA JE OŠETŘENA RODENTICIDEM. VSTUP ZAKÁZÁN!”

Tento čáp se otrávil loni v srpnu na Opavsku. Analýza potvrdila otravu Stuxem II. Foto: ČSOP Bartošovice

Úředníci omlouvají nasazení jedů tím, že po dvou dnech by tělo mrtvého hraboše nemělo být jedovaté, protože jed vyprchá. Do té doby budou mít ale psi, kočky a další predátoři na polích tisíce otrávených nebo polomrtvých hrabošů. “Sovy, volavky, čápi a další predátoři polykají hraboše vcelku. Tyto pomocníky zemědělců tedy vystavujeme nebezpečí smrtelné otravy, protože přiotrávení, špatně pohybliví hraboši jsou pro ně velice snadnou kořistí,” varují přírodovědci.

“Jde o amalgám, ze kterého mohou krystalizovat další hřebíky do rakve naší už tak hodně zkoušené a poškozené zemědělské krajiny. V době, kdy se hovoří o úbytku přírodní rozmanitosti jako o druhém nejzávažnějším problému lidstva, je takovýto přístup ministerstva zemědělství absolutně nepřijatelný,” upozorňují odborníci.

Co s tím můžeme dělat?

“Stutox je jed a česká veřejnost čím dál hlasitěji říká, že jedy v krajině nechce.”

Přírodovědci a ochránci přírody nemohou nechat akci ministerstva zemědělství bez povšimnutí. Upozorňují, že jedů už je v krajině příliš a další jedy mohou zdecimovat populaci vzácných ptáků a malých predátorů jako jsou lasičky nebo kuny. Například sýčků, kdysi hojných sov, už na našem území hnízdí posledních 100 párů. Žádají proto všechny, jimž není osud naší přírody lhostejný, aby se připojili a pokusili se spolu s nimi dosáhnout toho, aby ministerstvo své nařízení zrušilo. Enmag.cz už se připojil. Co můžete udělat s námi:

1. Napsat ministrovi zemědělství

2. Obrátit se na svého starostu a společně napsat ministrovi zemědělství, že nechcete jedy ve vaší krajině
3. Podepsat petici https://www.petice.com/petice_proti_plonemu_ieni…..
4. Sdílet na sociálních sítích svůj názor a označovat ho hashtagem #KauzaHrabos
5. Zapojit svou organizaci a sdílet tyto informace na webu a sociálních sítích s hashtagem #KauzaHrabos
6. Všímat si svého okolí a informovat o podezřelých úhynech ptáků na mail cso@birdlife.cz a na mail podatelna@ukzuz.cz


Odkaz na interaktivní mapu hlášení přemnožených hrabošů je zde:
http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/fy-public/?k=0#mon|modul:mapy|mapy:mapa


S využitím materiálů České společnosti ornitologické #KauzaHrabos Enmag.cz.