Je výhodnější energie z ropy nebo z větru? Častým argumentem zastánců výroby energií z fosilních paliv bývá tvrzení, energetická návratnost investic (EROI) do obnovitelných zdrojů je nižší než je tomu například v případě uhlí nebo ropy. To se ale mění. Nová studie, vědců z Institutu pro výzkum udržitelnosti na Universitě v Leedsu sledovala hodnoty EROI pro fosilní paliva za posledních 16 let a zjistila, že ve fázi dokončeného paliva jsou hodnoty energetické návratnosti mnohem blíže poměrům obnovitelných zdrojů energie.

Hodnocení celosvětové energetické návratnosti investic do fosilních paliv a obnovitelných zdrojů odhaluje podle nejnovější studie, která byla zveřejněna v časopise Nature Energy mnohem rovnější podmínky obou typů energetických zdrojů, než se původně předpokládalo. Trvalým argumentem pro pokračující využívání fosilních paliv je jejich vysoká energetická návratnost investic do energie. To se týká poměru, kolik energie bude zdroj, jako je uhlí nebo ropa, produkovat ve srovnání s tím, kolik energie potřebuje k extrakci.

Dříve odhadované poměry návratnosti energie (EROI) upřednostňovaly fosilní paliva před obnovitelnými zdroji energie. Ropa, uhlí a plyn jsou obvykle vypočteny tak, že mají poměry nad 25:1, což znamená, že zhruba jeden barel ropy použité k těžbě, vrací 25 barelů do energetické ekonomiky. Obnovitelné zdroje energie mají často mnohem nižší odhadované poměry, a to kolem úrovně 10:1.

Poměry energetické návratnosti investic do fosilních paliv se však měří ve fázi těžby, kdy se ropa, uhlí nebo plyn dostanou ze země. Nezohledňují tak energii potřebnou k přeměně ropy, uhlí a plynu na hotová paliva, jako je benzín používaný v automobilech, nebo elektřinu používanou domácnostmi. Podle nové studie, která počítala hodnoty energetické návratnosti ve fázi dokončeného paliva, jsou poměry mnohem blíže poměrům obnovitelných zdrojů – celosvětově zhruba 6: 1, v případě elektřiny dokonce až 3: 1.

Energetický útes

“Původní měření v podstatě predikují potenciální energetický výkon nově vytěžených zdrojů, jako je ropa. Surová ropa se však nepoužívá k vytápění našich domů nebo k napájení našich aut. Pro výpočty má větší význam fáze, kdy energie vstupuje do ekonomiky, a to nás mnohem více přibližuje propasti,” varuje spoluautor studie Paul Brockway, odborník na modelování energetické ekonomiky z univerzity v Leedsu.

Podle studie způsobí zvyšující se energetické náklady na těžbu fosilních paliv další snižování poměrů, což bude tlačit energetické zdroje směrem k čistému energetickému útesu. To je situace, kdy čistá energie dostupná pro společnost rychle klesá v důsledku rostoucího množství parazitické energie potřebné k její výrobě. Vědci zdůrazňují, že tato zjištění jsou silným důvodem pro urychlení investic do obnovitelných zdrojů a že přechod na obnovitelné zdroje energie může ve skutečnosti zastavit – nebo zvrátit – pokles globální EROI ve fázi dokončeného paliva.

„Obnovitelná infrastruktura, jako jsou větrné farmy a solární panely, vyžaduje velkou počáteční investici, což je jeden z důvodů, proč jejich energetická návratnost byla dosud tak nízká. Průměrná návratnost investic do všech fosilních paliv v hotovém palivovém stadiu se však v šestnáctiletém období, které jsme sledovali, snížila zhruba o 23 procent. Tento pokles povede k omezování energie dostupné společnosti ve vzdálených oblastech. A v budoucnosti by se tato omezení mohla rychle a neočekávaně rozvinout,” upozorňuje Lina Brand-Correa, spoluautorka studie a odbornice v oboru sociálních aspektů využití energie, která pracuje na projektu Living Well in Limits (LiLi) v Leedsu. Jakmile bude vybudována obnovitelná infrastruktura a sníží se závislost na fosilních palivech, měla by se podle jejích slov zvýšit i návratnost investic do obnovitelných zdrojů.

Energetický kolaps civilizace

Pojem energetické návratnosti pochází z ekologie, kde byly zkoumány toky energie v ekosystémech. Energetickou návratnost analyzoval ekolog C. A. S. Hall ve své disertační práci o migraci ryb v roce 1970. Poprvé použil index EROI v článku o americké energetice a ekonomice z biofyzikální perspektivy v roce 1984, a toto označení se celosvětově ujalo.

Na jeho práci navazovali další vědci, až dosud však nevznikla žádná závazná pravidla pro přesný výpočet energetické návratnosti investic. Není tudíž jasné, jaké energetické aktivity spojené se zdrojem mají být do měření a konečného výpočtu zahrnuty. Proto se hodnoty pro stejné zdroje energie v různých vědeckých studiích rozcházejí, a mnohdy značně.

Je totiž velký rozdíl, jestli do výpočtu energetické návratnosti kupříkladu solárních panelů zahrneme všechny energetické vstupy – od těžby potřebných surovin, přes jejich dopravu na místo výroby, stavbu továrny, se všemi potřebnými surovinami, výrobu jejího vybavení až konečně po samotnou výrobu panelů, jejich dopravu na místo a usazení, nebo některé z těchto hodnot ve výpočtu chybí.

Pro ropu, která je nejdůležitější z energetických zdrojů využívaných lidstvem, vyčíslil Hall index EROI nezbytný pro zajištění základních funkcí civilizace na hodnotu 3:1. Za tohoto poměru ještě civilizace bude schopna energeticky zajišťovat nejdůležitější činnosti, tedy těžbu, dopravu a zemědělství. Při poklesu k této hranici však už nezbude dostatek energií na zajištění dalších oblastí, které považujeme za důležité – například na umění, zdravotnictví nebo na vzdělávání. Spolu s devastací životního prostředí tak začne tak postupný kolaps civilizace, který známe například z historie Velikonočního ostrova.

Podle dostupných údajů je globální hodnota EROI pro ropu a zemní plyn na úrovni poměru 18:1 – rok 2006. Nejnovější práce vědců z Leedsu může mít vliv na snížení této hodnoty. Přináší však také naději, že i když energetická návratnost investic do fosilních paliv stále klesá, u obnovitelných zdrojů tomu může být zároveň s rozšířením vhodné infrastruktury naopak.

Napsat komentář