Nekonečné hledání jaderného úložiště: příští dva roky za 1,7 miliardy

Úložiště jaderného odpadu Richard (foto:SÚRAO)

Příprava hlubinného úložiště jaderného odpadu v České republice vyjde v příštích dvou letech na 1,7 miliardy korun. Vyplývá to z plánu činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 15 spolků.

Plánovaná částka ve výši 1,7 miliardy korun zahrnuje průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím ve vybraných lokalitách. K těm patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a dvě místa v blízkosti jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.

Do meziskladu jaderného odpadu v jaderné elektrárně Dukovany se svážejí kontaminované odpady z obou elektráren. Vyhořelé jaderné palivo skladuje energetická společnost ČEZ ve speciálních kontejnerech na jiném místě. (Foto:SÚRAO)

Plánované příspěvky obcím se pohybují od 11,3 milionu Kč do 17,7 milionu Kč ročně v závislosti na velikosti průzkumného území a počtu obcí, v jejichž katastru se průzkum provádí. Do 30. června letošního roku by mělo být dokončené hodnocení devíti potenciálních lokalit. A vládě pak bude podán návrh na snížení jejich počtu. Do finálového kola pak postoupí čtyři lokality.

“Na těchto čtyřech lokalitách se budou podávat žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. A to po vstupu zákona o zapojení obcí v platnost, nebo po 1. lednu 2023, a to podle toho, co nastane dříve,” řekla už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Schéma hlubinného úložiště jaderného odpadu. Kilometry chodeb budou naplněny jaderným materiálem. Zdroj: SÚRAO

Nesnídám, nesvačím, já to prostě nestačím….

Hledání místa pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v mnohém připomíná večerníčky o nekonečném putování loutkových čmeláčků za sluncem. K lokalitám vybraných v první fázi se po mnoha protestech přidaly další lokality ze zrušených vojenských prostorů a také z okolí současných jaderných elektráren. Ovšem marně – odpor proti stavbě úložiště místo aby klesal, naopak narůstá.

Platforma proti hlubinnému úložišti postup státu při hledání vhodného místa pro zakopání jaderného odpadu neúnavně kritizuje. Naposledy za přípravu zákona o zapojení obcí do výběru lokality úložiště. Stát podle platformy neakceptoval téměř žádné připomínky obcí – ty požadovaly především právo veta. To ovšem stát, potažmo ministerstvo průmyslu a obchodu, odmítá. Jde totiž o strategický projekt státu a “někde to být musí”. Protože podle mezinárodního práva je každý stát zodpovědný za nakládání s jadernými odpady a s vyhořelým jaderným palivem.

Aktuální materiál vlády připouští, že zřejmě bude muset posunout termín výběru finální lokality, který je nyní stanoven na rok 2025. Odůvodňuje to zpožděním geologicko-průzkumných prací a jejich hodnocení. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, a další jaderný odpad, se má v ČR postavit do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun.

Nyní se v české republice produkuje zhruba 600 tun jaderných odpadů, z toho je téměř 100 tun vysoce radioaktivních. Pokud bychom veškerý jaderný odpad měli naložit na kamiony, potřebovali bychom jich 24. Do roku 2065, tedy do termínu pro vybudování hlubinného úložiště, bude takových kamionů třeba nejméně 1080. Z toho bude 180 kamionů obsahovat vysoce radioaktivní materiál. Pokud by se kamiony seřadily za sebou, vznikla by jaderná kolona o délce bezmála 21 kilometrů.