Za blackout v Londýně může výpadek větrné farmy a plynové elektrárny

Včerejší výpadek elektřiny v Londýně a okolí má dva viníky – větrnou farmu v Severním moři a paroplynovou elektrárnu v Little Barfordu. Postiženo bylo téměř milion zákazníků a výpadek trval dvě hodiny.

Londýn si v páteční podvečer, tedy v době dopravní špičky, na dvě hodiny vyzkoušel, jaké by to bylo žít bez elektřiny. Zastavilo se metro, vlaky nabíraly zpoždění, nešly semafory, sítě mobilních operátorů a kvůli špatnému záložnímu generátoru se na chvíli ocitla bez proudu i nemocnice Ipswich.

“Byla to neuvěřitelně vzácná souhra náhod,” prohlásil mluvčí společnosti National Grid Duncan Burt. Podle jeho slov se dvě elektrárny odpojily téměř současně. Nejprve došlo k výpadku v paroplynové elektrárně v Little Barfordu. To bylo v 16:58. A hned o dvě později se odpojila i obří větrná farma Hornsea Offshore v Severním moři.

“Nastavené mechanismy automatické reakce pracovaly naprosto v pořádku. Ztráta energie byla ale tak významná, že se spustily i sekundární záložní systémy a část sítě bylo nutné na krátkou dobu odpojit,” vysvětlil Burt.

Odpojení jednoho velkého zdroje by měla síť podle pravidel zvládnout bez potíží. Odpojení dvou se považuje za extrémně vzácnou událost. Tak vzácnou, že se nevyplatí, aby proti ní byla síť stoprocentně chráněna.

Výpadek trval zhruba dvě hodiny. Lidé nedobrovolně uvěznění v podzemních prostorách si svítili mobilními telefony, železniční dopravci pomáhali cestujícím dostat se do nejbližších stanic.

Největší blackouty v historii lidstva
rok, místopočet zasažených
2112 Indie 680 mil.
2001 Indie 230 mil.
2005 Indonésie 100 mil.
1999 Brazílie 97 mil.
2009 Brazílie a Paraguay 87 mil.
Zdroj: Wikipedia
Systémy ochrany mají své limity

Velká Británie je už několik let na cestě k udržitelné energetice. Jako ostrovní stát z obnovitelných zdrojů využívá nejčastěji větrné farmy na pobřeží a v mělkém šelfovém moři. Uhelné zdroje se snaží postupně odstavovat. Kvůli nestálosti povětrnostních podmínek musí národní správce sítě, společnost National Grid udržovat v provozu poměrně masivní množství záložních zdrojů, které v případě slabého větru nebo bezvětří zastoupí rozsáhlé větrné parky.

Londýnský blackout ukazuje, že zvolený systém náhrady obnovitelných zdrojů v případě výpadku a řízení celé soustavy, má ještě své limity. Vzhledem k tomu, že podobný systém používá i celá kontinentální Evropa, není vyloučeno, že se “neuvěřitelná souhra náhod” bude opakovat. Událost je jednoznačným signálem pro dlouhodobé investice do bateriových systémů a výzkumu nových technologií ukládání energií.

Napsat komentář