Větrnou elektrárnu? Ani za milion, řekli v Jamném na Jihlavsku

Zatímco fotovoltaika je kursu, rozvoj větrných elektráren v ČR skomírá

Obyvatelé Jamného na Jihlavsku v místním referendu nepodpořili výstavbu větrných elektráren. Firma meridian Nová Energie přitom obci předběžně slibovala roční příspěvek do obecního rozpočtu ve výši zhruba milionu korun. Vítr je na mnoha lokalitách i v našich podmínkách mnohem výhodnější než solární panely. Proto se řada firem snaží této výhody využít.

Jamné u Jihlavy je jen jednou z obcí, které společnost meridian Nová energie se svou nabídkou výstavby větrných elektráren v katastru obce oslovila. Tamní zastupitelé se ale nebyli schopni dohodnout, tak uspořádali místní referendum. Výsledky byly jasné – 187 proti, 61 hlasů pro.

Příklad Jamného poměrně přesně vykresluje situaci na celé Vysočině. Za posledních deset let se v této oblasti přes její výhodnost nepostavila ani jediná větrná elektrárna. Případ Jamné zároveň kopíruje i znatelnou změnu v přístupu k větrným elektrárnám v sousedním Německu, kde lidé začínají protestovat i proti již postaveným elektrárnám. Kde se takový odpor zrodil?

Hon za ziskem pohřbívá celé odvětví na pevnině

Celý problém začíná a končí s rozvojem celého odvětví. Díky výzkumu a novým technologiím se větrné elektrárny stále zvyšují a zvětšuje se i průměr vrtulí. Důvod je jasný – ve čím výš se vrtule dostane, tím má větší šanci na to, že zachytí stabilnější proudění vzduchu. A to znamená vyšší návratnost elektrárny. I na pevnině se tedy staví stále vyšší elektrárny s většími vrtulemi.

Na moři to až tak nevadí, ale pokud je taková stometrová vysoká elektrárna na pevnině, navíc na vyvýšeném místě, je hodně “na ráně”. A to je zásadní problém. Výrobci elektráren i firmy, které je nabízejí k umístění obcím, to nemyslí špatně. Nabízejí to nejlepší a nejziskovější řešení.

Jenže pro lidi, kteří v dané lokalitě žijí, by bylo přijatelnější řešení mít ve svém těsném sousedství třeba desítky, byť méně účinných, ale nenápadných větrných elektráren. A vůbec by nemusely mít podobu větrníků. Pak by se s nimi dokázali smířit.

Dokud se investoři a výrobci budou zaměřovat čistě na zisk, budou mít zelenou jen projekty na moři. Pokud se budou chtít se svými instalacemi dostat na pevninu je zřejmé, že budou muset změnit přístup. Víc než ziskovost budou muset brát v potaz názory místních komunit. A přizpůsobovat jim své projekty.

Rozvoji obnovitelných zdrojů by pomohlo i komunitní financování

Zkušenosti ze světa ukazují, že rozvoji obnovitelných zdrojů v obydlených oblastech pomáhá zapojení měst a obcí nebo místních komunit. Čím více jsou místní občané zapojeni do nových projektů, tím lépe se je daří realizovat. Evropská unie proto už loni připravila legislativu označovanou jako zimní energetický balíček, který by měl výrazně zjednodušit individuální výrobu energií. Členské státy mají na implementaci směrnice dva roky. 

Podle nové legislativy by měli mít lidé možnost vyrábět a prodávat vlastní elektřinu bez toho, aby platili na vnitřním trhu nepřiměřené poplatky. Jednotlivé země by měly vytvořit spravedlivé podmínky pro různá společenství občanů, podnikatelů, ale i malých a středních podniků či obcí, které mají vlastní energetické zdroje.

Zájem Evropanů o ochranu životního prostředí a výrobu elektřiny z vlastních, ekologických zdrojů, stále narůstá. Zároveň s tím nabývá na síle i myšlenka, že o budoucnosti energetiky by neměly rozhodovat pouze velké koncerny, ale také lokální výrobci a především odběratelé. Například v sousedním Německu už energetické komunity nabízející odběratelům elektřinu z lokálních, ekologických zdrojů, existují několik let.

Podle průzkumu organizace Bündnis Bürgerenergie, která zastupuje stovky takových družstev, chce vyrábět elektřinu z vlastních zdrojů více než 50 procent Němců. V České republice se však s podporou komunitního financování energetických projektů zatím nepočítá.

Čtyři větrníky v katastru je příliš velké sousto

Ale vraťme se do Jamného. Meridian Nová Energie chtěla v okolí obce postavit ne jeden, ale hned čtyři větrníky. A toho se místní občané zalekli. Pro obec s 580 obyvateli, která má roční rozpočet kolem 12 milionů korun, by přitom jistě nebyl milionový příspěvek k zahození. Přesto to nestačilo.

Jamné podle slov svého starosty nebude téma větrných elektráren po referendu už dál rozvíjet. Meridian Nová Energie se z tohoto případu může poučit při dalších jednáních. Podle starostů totiž firma se záměrem stavby větrných elektráren oslovuje i další obce na Jihlavsku a Pelhřimovsku.

Na Vysočině jsou nyní větrné elektrárny na třech místech. Nepřibývají už deset let. V Pavlově na Jihlavsku jsou od roku 2006 čtyři větrné elektrárny, jeden větrník stojí u obce Kámen a dva u obce Věžnice na Havlíčkobrodsku.