Ústup od uhlí se v Evropě zrychluje, obnovitelné zdroje jsou na vzestupu

Obnovitelné zdroje energie v EU letos ve výrobě elektřiny poprvé překonaly fosilní paliva. V prvním pololetí se z obnovitelných zdrojů vyrobilo 40 procent elektřiny, zatímco fosilní paliva se na její výrobě podílely ze 34 procent. Uvádí to pololetní zpráva nezávislého institutu Ember (odkaz zde). Špinavé zdroje energie jsou kvůli přísnějším ekologickým pravidlům nerentabilní. To nutí vlády a energetické firmy po celé Evropě uzavírat celé doly a uhelné elektrárny. Česká republika je výjimkou.

Ještě před pěti lety byla Česká republika ve výrobě elektřiny z uhelných elektráren v Evropské unii na pátém místě. Letos se dostala na třetí příčku, když překonala Španělko a Itálii. Není to proto, že by se zvyšovala těžba a uhelné elektrárny u nás vyráběly víc elektřiny než dřív. Je to kvůli tomu, že se zbytek Evropy snaží znečišťující zdroje energie, především uhelné elektrárny, nahradit obnovitelnými zdroji energie.

V České republice mají zastánci uhlí velký vliv. Vláda sice vytvořila komisi, která by měla zpracovat pro kabinet několik variant útlumu uhelných elektráren, ale ta zatím nedospěla k žádnému závěru. Stát namísto toho vyjednává pro českou uhelnou energetiku v Evropské unii výjimky. A poskytuje jí vlastní povolenky, aby jí udržela nad vodou. Česká republika je jednou z pěti členských zemí Unie, která dosud neoznámila plán uzavírání uhelných elektráren. A teoretický termín uzavření poslední uhelné elektrárny je zatím až za horizontem roku 2050, kdy chce být EU uhlíkově neutrální zónou.

V České republice výroba elektřiny z uhlí podle zprávy Ember klesla v prvním pololetí o 20 procent. Důvodem však byl převážně vyšší levnější dovoz ze sousedních zemí než rostoucí podíl obnovitelných zdrojů či pokles poptávky.

Výroba elektřiny z uhlí klesá v EU rychleji, než se čekalo

Dlouhodobá snaha Evropy odvrátit se od uhlí jako zdroje energie nabírá na rychlosti. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů stoupla v pololetí o 11 procent. Hlavně díky větrným a solárním elektrárnám v kombinaci s příznivým počasím. Produkce z fosilních paliv naopak o 18 procent klesla, z toho produkce z uhlí o plných 32 procent.

“Toto je symbolický okamžik změn evropského energetického sektoru. Pokrok je navíc rychlý, když si uvědomíme, že před devíti lety fosilní paliva vyráběla dvakrát tolik elektřiny než obnovitelné zdroje,” uvedl hlavní analytik Ember Dave Jones.

Podíl fosilních paliv a OZE na výrobě elektřiny v EU (zdroj: Ember)

Ve Španělsku výroba elektřiny z uhlí za pololetí klesla o 58 procent. To bylo ještě před tím, než se v červnu zavřela polovina zbývajících uhelných elektráren, které nesplňují emisní pravidla EU. V Portugalsku výroba elektřiny z uhlí v prvním pololetí klesla o 95 procent. Dvě poslední uhelné elektrárny budou uzavřeny do listopadu 2021. Nizozemsko, Rakousko a Francie snížily produkci elektřiny z uhlí o více než 50 procent. Švédsko a Rakousko uzavřely své poslední uhelné elektrárny už v březnu. V Německu výroba elektřiny z uhlí klesla o 39 procent a poprvé byla nižší než v Polsku. Polsko nyní vyrábí tolik elektřiny z uhlí, kolik zbývajících 25 zemí EU dohromady.

S rychlým růstem výroby ze slunce a větru rostou i rizika

Zatímco odpůrci uhlí a uhelných elektráren vypouštějících jedovatý smog mohou být vesměs spokojeni, energetikům přibývají z nárůstu elektřiny ze slunce a větru vrásky. V Evropské unii se letos solární a větrné elektrárny podílely na výrobě elektřiny z 22 procent. Na první pohled je to povzbudivé číslo. Při bližším zkoumání ale narazíme na problémy, které budou stále naléhavější.

Slunce nesvítí v noci a vítr také nefouká stále se stejnou intenzitou. Výroba elektřiny z těchto zdrojů tedy značně kolísá. Podle výzkumu Ember zabezpečil vítr a sluneční energie každý den méně než 10% evropské výroby elektřiny a ne více než 33%. Hodinové výkyvy byly ještě vyšší větší, zejména proto, že sluneční energie se dodává pouze během denních hodin. Energetici zatím byli schopni tyto výkyvy vyrovnávat. S rostoucím podílem elektřiny z větru a ze slunce to ale bude stále složitější.

Ukazují to data z energetických trhů. V mnoha zemích se totiž velkoobchodní ceny elektřiny propadly do záporných hodnot. To se stane, pokud je dodávka elektřiny výrazně vyšší než poptávka po elektřině. V elektroenergetice jsou záporné ceny ukazatelem nepružnosti systému. A to je velký problém. Nedostatek flexibility v systému způsobí, že přechod na elektřinu bude dražší, než by bylo nutné. Provozovatelé soustav jsou totiž nuceni podnikat častější a nákladnější opatření k vyvážení sítě. 

V Irsku byly v první polovině roku 2020 záporné velkoobchodní ceny elektřiny hned v pěti procentech celkových dodávek. Spojené království, Nizozemsko, Finsko a Maďarsko poprvé vykázaly záporné ceny. A jinde se podíl hodin se zápornými cenami zvýšil, a to i v České republice. Z 1,3 na 2,3 procenta celkového času. Například 5. dubna v 15 hodin klesla průměrná cena elektřiny na vnitrodenním trhu na – 17,19 eur za megawatthodinu. Minimální cena se přitom propadla na hodnotu – 53,40 eur za megawatthodinu (odkaz najdete zde:).

Záporné ceny elektřiny na velkoobchodním trhu jednotlivých zemí v procentech času (zdroj: Ember)

Problémy soustav s vyvážením nerovnoměrného výkonu obnovitelných zdrojů přitom budou narůstat. V tomto desetiletí se totiž výkon solárních a větrných elektráren bude muset zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit. Jinak EU nesplní svůj závazek snížit do roku 2030 své emise oxidu uhličitého o 55 procent.