Stát představil nové teplárenství. Revoluce úspor se nekoná. Uhlí nahradí dražší plyn

Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes představilo plán proměny českého teplárenství. Žádná revoluce se nekoná. Zatímco všude ve světě se v souvislosti s teplárenstvím mluví především o podpoře úspor a výstavbě energeticky aktivních domů, Česká republika je výjimkou. Ministerstvo počítá s tím, že nahradí škodlivé uhlí ekologicky přijatelnějším, ale pro spotřebitele mnohem dražším zemním plynem.

Podle ministerstva průmyslu budou prioritami investice do zdrojů, které nahradí uhlí za zemní plyn, dále domácí obnovitelné zdroje energie (OZE), biomasu, odpady, odpadní teplo a jádro. “Přitom se zachovají a budou dál rozvíjet centralizované soustavy zásobování tepelnou energií, které jsou energeticky efektivní. Minimálně 60 % dodávek bude pocházet z vysoce účinných zdrojů, které spolu s teplem vyrábějí i elektřinu,” uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu v tiskové zprávě.

Ministerstvo přitom počítá s tím, že investiční podpora pro nutné změny půjde z miliard, které má Česko k dispozici v Modernizačním fondu, prostřednictvím evropského Plánu obnovy a z evropských strukturálních fondů. „V českém teplárenství hraje dominantní úlohu uhlí, zajišťuje víc než polovinu výroby tepla. Ceny emisních povolenek jsou ale v současnosti na takové úrovni, že provozovatelům tepláren zvoní hrana. Proto zahajujeme přechod na nízkoemisní zdroje i v oblasti centralizovaného zásobování teplem, které patří k nejefektivnějším způsobům dodávání tepla ve městech,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Zní to logicky, ale zásadní problém je v tom, že Česká republika věděla o evropském směřování v oblasti teplárenství už v polovině devadesátých let. A tehdy, ještě za doby vlády tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého (nyní kandiduje na post šéfa OECD), nebrala na dlouhodobé plány Evropy ekologizovat teplárenské soustavy žádný zřetel. Nyní má na nutné změny mnohem méně času. A zcela při tom zapomíná na úspory, které jsou v celé Evropě hlavním důvodem teplárenských změn. I starý dům, když je moderně izolovaný, totiž může snížit svou spotřebu tepla až o 60 procent. A nový dům vybavený navíc moderními technologiemi rekuperace tepla se může obejít bez jakýchkoli dodávek zvnějšku – může být úplně tepelně soběstačný.

Změna není výhodná pro spotřebitele, ale pro energetické firmy

Je to zásadní problém, který by měli vzít v potaz i lidé, kteří budou v na začátku příštího roku rozhodovat o zvolení Vladimíra Dlouhého předsedou OECD. Zatímco zbytek Evropy začal na změnách v teplárenstvím pracovat už před více než dvaceti lety, Česká republika kvůli bagatelizaci celého problému zaspala možnost investovat evropské peníze do úsporných programů v teplárenství – vše šlo do modernizace elektroenergetiky. Také díky tomu se energetická společnost ČEZ stala svého času jednou z nejziskovějších a nejúspěšnějších energetických společností Evropy.

Nyní na to budou doplácet spotřebitelé. Místo úspor, které sliboval v létě i předseda vláda Andrej Babiš, jim vnutí dražší modernizace současných systémů. Přitom právě renovace patří k nejdostupnější řešením, které mohou snížit spotřebu tepla. Ve hře jsou přitom obrovské peníze, které mohou buď ušetřit spotřebitelé, nebo je získá tradiční teplárenská lobby. “Jen vládní budovy mohou pomocí renovace uspořit přes 500 milionů korun za energii ročně. V celé republice je pak potenciál úspor energie v miliardách korun,” komentuje dnes představený plán Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Už před lety vládní Pačesova komise upozornila, že 60 procent spotřeby tepla se dá srazit pomocí zateplování a renovací budov. A zbytek dokážeme pokrýt solárními panely na ohřev vody, biomasovými či bioplynovými zdroji nebo tepelnými čerpadly. “V budoucnu tedy nebude potřeba nejen fosilní uhlí, ale ani fosilní plyn a odpady,” říká Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

Podle analytiků je klíčové, aby byla podpora chytře nastavena. Miliardy, které by mohlo mít Česko k dispozici, mohou rozhýbat produkci biometanu z biologicky rozložitelné odpadu. Ten dnes končí bez užitku na skládkách. Větší prostor by měly dostat také solární kolektory například na bytových domech. Tepelná čerpadla, akumulace tepla a další technologie mohou pomoci snížit spotřebu fosilních paliv v budovách.