Japonsko už brzy nebude mít kde skladovat miliony tun radioaktivní vody, která byla použita na chlazení reaktorů po havárii v jaderné elektrárně Fukušima před osmi lety. Hrozí proto, že ji vypustí do moře. Skoro to vypadá, jako kdyby radioaktivita v oceánech přestávala být hrozbou.

Japonsko je jednou z mála zemí, která ochranu přírody a životního prostředí bere opravdu vážně. Teď ministr životního prostředí Jošiaki Harada prohlásil, že jeho země nebude zřejmě schopná dál uskladňovat miliony tun vody, které použila k ochlazování reaktoru po havárii v jaderné elektrárně Fukušima. A zřejmě je vypustí do oceánu.

Máme to chápat jako politický nátlak na mezinárodní společenství, aby se více zapojilo do likvidace po přírodní katastrofy z roku 2011, nebo je to další krok k fatální rezignaci společenství na ochranu přírody?

Provozovatelé jaderných elektráren si i v běžném provozu prosadili, že do oceánů mohou z jaderných elektráren vypouštět aktivní tritium. To považují za neškodnou látku. Jeho likvidace je navíc cenově náročná a pro provozovatele jaderných elektráren tedy ekonomicky nevýhodná. Ve vodě z chlazení reaktorů ve Fukušimě je ale škodlivých látek víc. O jaké látky jde, a v jaké jsou koncentraci, japonské úřady nezveřejnily.

Mezinárodní nátlak, nebo zvolnění obav před jaderným nebezpečím?

Okolní země okamžitě protestovaly, stejně jako japonští rybáři v oblasti, kterým by podobný zásah do ekosystému nejspíš znemožnil komerční rybolov na dlouhá léta. Japonská vláda však vyhýbavě prohlásila, že jde o soukromý názor ministra a že případné vypuštění radioaktivní vody do oceánu bude muset být politické rozhodnutí.

V březnu 2011 si zemětřesení o síle devíti stupňů a následná vlna vyžádaly v Japonsku téměř 19 tisíc obětí a způsobily největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě chladicí systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace si vynutil evakuaci zhruba 160 tisíc lidí.

Šokující je fakt, že nečekaná zpráva z Japonska o hrozbě kontaminace oceánu radioaktivními částicemi přichází nedlouho poté, co Norsko vlastními měřeními atmosféry odhalilo ruský problém s podobnou kontaminací – ovšem ve vzduchu. Norský úřad pro radiaci a jadernou bezpečnost (DSA) zaznamenal v ovzduší na hranici s Ruskem výskyt radioaktivního jódu, který může souviset s nedávnou havárií ruské rakety. Podle ruských úřadů minulý týden na břehu Bílého moře při testu armádní rakety s jaderným zařízením došlo k výbuchu, který zabil nejméně pět lidí.

Šlo o údajně explozi ve vojenském prostoru u ruské obce Ňonoksa v Archangelské oblasti, k níž došlo zhruba v polovině letošního srpna. Ruské úřady se snažily situaci bagatelizovat, podobně jako tomu bylo v případě jaderné havárie v Černobylu v osmdesátých letech minulého století, nicméně norská měření vykázala radioaktivní jód v ovzduší v následujících třech dnech. Výskyt zaznamenala meteorologická stanice v norské lokalitě Svanhovd těsně u ruských hranic, která je od místa exploze vzdálena asi 670 kilometrů severozápadním směrem.

Napsat komentář