Na opuštěných polích po výbuchu Fukušimy vyrostou solární a větrné farmy

Jaderná elektrárna Fukušima čtyři roky po katastrofě (foto: IAEA)

Pouhých devět let poté, co se Fukušima stala dějištěm největší jaderné katastrofy světa od Černobylu v roce 1986, začíná širší okolí jaderné elektrárny znovu ožívat. Zemědělci už se na pole zamořené v roce 2011 radioaktivním spadem nejspíš nevrátí. Japonci ale přišli s ambiciózním plánem na jejich využití. Na opuštěné zemědělské půdě postaví 11 solárních elektráren a 10 větrných farem o celkovém výkonu 600 megawattů.

Prefektura Fukušima v severovýchodním Japonsku bude už navždy spojena se zhroucením trojice reaktorů jaderné elektrárny Fukušima Daiichi z 11. března 2011. Nehoda vyvolaná silným zemětřesením a vlnou tsunami, vychrlila do atmosféry velké množství radioaktivních látek a vynutila si evakuaci více než 150 000 obyvatel.

Následky havárie, při níž došlo k roztavení paliva a sérii tří mohutných výbuchů spolu s únikem radioaktivity do ovzduší i do oceánu, dosud nebyly odstraněny. Roztavené palivo se začne likvidovat až v roce 2021. Vnější evakuační zóny jsou však podle japonských úřadů již bezpečné a obyvatelé se mohou vrátit.

Evakuační zóny po havárii (zdroj: Wikimedia)

Za bezpečnou označila japonská vláda i půdu v zemědělské oblasti. Už v roce 2015 neobsahovaly plodiny vypěstované na tamních polích nijak významné hodnoty radioaktivity. K návratu se však rozhodl jen zlomek starousedlíků. Především z nedůvěry k tamním úřadům – zhruba tisícovka obětí totiž není připisována přímým následkům úniku radioaktivity z elektrárny, ale nešetrnému postupu při evakuaci.

Fukušima se stane centrem obnovitelných zdrojů

Jak naložit s nevyužitou zemědělskou půdou přemýšlejí Japonci už dobré čtyři roky. V reakci na katastrofu z roku 2011 a silný odpor místního obyvatelstva k jádru se nakonec místní vláda zavázala do roku 2040 zásobit celý region výhradně z obnovitelných zdrojů. A projekt byl na světě.

Fukušima chystá přeměnu celé oblasti v centrum obnovitelných zdrojů. Projekt podle Nikkei Asian Rewiew vyjde zhruba na 300 miliard jenů (2,75 miliardy USD). Prostředky poskytne vládní rozvojová banka Japonska a bankovní dům Mizuho. Do konce března 2024 by na opuštěné zemědělské půdě a v horských oblastech mělo vyrůst 11 solárních parků a 10 větrných farem. Po dokončení bude projekt generovat až 600 megawattů elektřiny, tedy zhruba dvě třetiny výkonu průměrné jaderné elektrárny.

Obnovitelná Fukušima bude dodávat elektřinu i do 80 kilometrů vzdálené tokijské metropolitní oblasti. Ta byla silně závislá na jaderné energii ze dvou jaderných elektráren prefektury. 

Japonsko chce do roku 2030 až 24 % elektřiny z OZE a 22 % z jádra

Navzdory katastrofě ve Fukušimě se japonská vláda snaží o návrat jádra. Po nehodě bylo všech 54 reaktorů, které zabezpečovaly 30 procent výroby elektřiny v zemi, odstaveno. Dnes jich je v provozu devět. Japonská vláda přitom chce, aby jaderná energie do roku 2030 tvořila mezi 20% a 22% celkového energetického mixu. To by znamenalo restart zhruba 30 jaderných reaktorů.

Těžební věž opuštěného dolu Shime (foto: Wikimedia)

Obnovitelné zdroje (OZE) představovaly v roce 2018 podle Institutu pro udržitelné energetické politiky  17,4% japonských energetických zdrojů. Vláda chce do roku 2030 tento poměr zvýšit na 22% až 24%. To je cíl, který premiér Shinzo Abe označuje za ambiciózní. Japonští politici bojující za změnu klimatu jej ale kritizují jako nedostatečný.

Abe trvá na tom, že jaderná energie pomůže Japonsku dosáhnout jeho cílů v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého a sníží také jeho závislost na dováženém plynu a ropě.

Japonsko čelí mezinárodní kritice nejen za svou závislost na dováženém zemním plynu a ropě, ale také na uhlí. Země je třetím největším dovozcem uhlí po Indii a Číně. Japonské peněžní domy jsou pod stálou palbou ekologických hnutí, aby byly ukončily své financování uhelných společností ve Vietnamu a dalších rozvojových zemích Asie.