Investice do obnovitelných zdrojů (OZE) jsou v letošním roce celosvětově nejnižší od roku 2013. Hlavním viníkem je Čína, která změnila způsob podpory obnovitelných zdrojů. Naopak investice do bateriových úložišť prudce rostou. Energetické sítě tak chytají druhý dech pro další rozvoj ekologických zdrojů a dělají si prostor pro případný útlum fosilních paliv.

Globální investice do obnovitelných zdrojů se propadly oproti stejnému období loňského roku o 14 procent na 118 miliard dolarů. Hlavním tahounem růstu je stále Čína. Investice v Zemi středu se však oproti loňskému prvnímu pololetí výrazně snížily ze zhruba 40 na 29 miliard dolarů.

Čína klesá, Indie a Japonsko na vzestupu

Podle analýzy think-tanku Bloomberg new energy finance je propad v Číně způsoben zejména aktuáln změnou způsobu podpory obnovitelných zdrojů. Z obecných dotací ve formě feed-in-tarifů přechází totiž Čína na formu podpory přidělované aukčním způsobem. Pokles investic do obnovitelných zdrojů ovšem Bloomberg sleduje na všech hlavních trzích – kromě Číny také v Evropě a ve Spojených státech amerických. Naopak nárůst zaznamenaly Indie a Japonsko. Z evropských států vykázaly růst Španělsko a Švédsko – v obou zemích investice vzrostly o více než 200 procent.

Bateriové úložiště rostou, králem je Korea

Dobrou zprávou pro ´další rozvoj obnovitelných zdrojů které jsou závislé na výkyvech počasí, a je proto nutné je zálohovat, je nárůst investic do bateriových úložišť. BloombergNEF soudí, že do roku 2040 vzroste globální výkon světových bateriových úložišť energie do roku více než stonásobně. V roce 2018 byla instalována úložiště na úrovni 9 GW/17 GWh. V roce 2040 to má být 1 095 GW/2 850 GWh.

Počítá se s tím, že nárůst potáhne jednak poklese nákladů na investice do baterií, ale také rostoucím podílem solárních a větrných elektráren. Očekávané zvýšení kapacity celosvětových úložišť si vyžádá investice v objemu zhruba 662 miliard dolarů, tedy v současném kursu přibližně 15,2 bilionu korun. Vzhledem k raketově rostoucí poptávce po ukládání energií v souvislosti s avizovaným útlumem fosilních elektráren a rozvojem obnovitelných zdrojů je to dobrá příležitost pro investory i na evropském kontinentu.

Růst objemu úložišť elektřiny je dobrou zprávou i pro spotřebitele a pro životní prostředí. V momentu, kdy se postaví nová solární nebo větrná elektrárna, musí správce sítě zajistit dodatečný výkon pro případ, že přestane svítit slunce, nebo bude bezvětří. To jednak prodražuje elektřinu jako takovou a jednak zatěžuje životní prostředí, protože ve většině případů zůstávají v pohotovosti konvenční zdroje, tedy v případě střední Evropy velmi často zastaralé uhelné elektrárny. Věnuje se tomu například tato studie.

Téměř tři čtvrtiny globálního trhu s úložnými systémy tvoří pouhých deset zemí. Největším trhem je Jižní Korea. Brzy ale bude předehnána Čínou a USA. Dalšími velkými trhy jsou Indie, Německo, latinská Amerika, jihovýchodní Asie, Francie, Austrálie a Spojené království.

Baterie jako investiční nástroj

Nárůst bateriových úložišť bude kromě jiného umožněn dalším poklesem cen baterií a vývojem nových systémů úložišť energií. Od roku 2010 klesly náklady na instalaci li-on baterií o plných 85 procent. V dalším desetiletí se očekává, že klesne o další polovinu. Tento pokles už by měl být doprovázen masivnějším rozvojem chytrých sítí. Spotřebitelé nebudou bateriová úložiště využívat pouze pro vlastní potřebu nebo úsporu energií, například k dobíjení elektromobilů, ale budou je využívat i jako investiční nástroj. Nakoupí elektřinu, když bude nejlevnější a ve špičce ji budou moci v případě přebytku výhodně prodat.

Napsat komentář