Malí výrobci elektrické energie, kupříkladu družstevní nebo komunitní společenstva, by měli mít na trhu s energiemi stejné možnosti jako velcí hráči. To je obsahem nové evropské legislativy označované jako zimní energetický balíček, který by měl výrazně zjednodušit individuální výrobu energií. Členské státy mají na implementaci směrnice dva roky. Záleží však na tom, jak se jednotlivé země k doporučení postaví. Česká republika ve svém klimaticko-energtickém balíčku opatření do roku 2030 se vznikem komunitních výrobců vůbec nepočítá.

Podle nové legislativy by měli mít lidé možnost vyrábět a prodávat vlastní elektřinu bez toho, aby platili na vnitřním trhu nepřiměřené poplatky. Jednotlivé země by měly vytvořit spravedlivé podmínky pro různá společenství občanů, podnikatelů, ale i malých a středních podniků či obcí, které mají vlastní energetické zdroje. V tuzemských podmínkách jde především o solární panely, ale obce či firmy mají zájem i o výstavbu bioplynových stanic nebo větrných elektráren.

Získají tím možnost vyrábět energie pro vlastní spotřebu, ale mohou navíc prodávat přebytky do distribuční sítě. Navíc šetří životní prostředí – jde o obnovitelné zdroje a energie je obvykle spotřebovávaná přímo v místě výroby.

Implementace směrnice do legislativy členských států je výhodná nejen pro malé a střední výrobce energií, ale i pro výrobce energetických zařízení a bateriových úložišť. Největší debata se v Bruselu aktuálně vede o tom, jestli mají členské země dovolit komunitám, aby samy spravovaly části distribučních sítí.

Nižší ceny z lokálních zdrojů

Představa zastánců decentralizované správy distribuční soustavy je taková, že několik sousedních obcí vytvoří spolu s místními podnikateli a občany, kteří elektřinu vyrábějí sami, komunitu, jež bude ve finále ovládat část distribuční sítě. Aby využila tento potenciál naplno, nevyhne se zřejmě výstavbě vlastních bateriových úložišť. Pak bude moci vykrývat odběrové špičky a ve svém důsledku i ovlivňovat cenu energií pro koncové zákazníky. Obyvatelé obce by tak mohli mít nižší ceny energií z lokálních zdrojů.

Zájem Evropanů o ochranu životního prostředí a výrobu elektřiny z vlastních, ekologických zdrojů, stále narůstá. Zároveň s tím nabývá na síle i myšlenka, že o budoucnosti energetiky by neměly rozhodovat pouze velké koncerny, ale také lokální výrobci a především odběratelé. Například v sousedním Německu už energetické komunity nabízející odběratelům elektřinu z lokálních, ekologických zdrojů, existují několik let.

Podle průzkumu organizace Bündnis Bürgerenergie, která zastupuje stovky takových družstev, chce vyrábět elektřinu z vlastních zdrojů více než 50 procent Němců. Rostoucí zájem o vlastní výrobu energií, ať už na bázi tepelných čerpadel nebo solárních článků, potvrzují i tuzemské firmy. Zatím je největší překážkou rychlejšího rozvoje v obou zemích příliš vysoká úroveň byrokracie.

V České republice se příliš složité schvalovací řízení a umělé překážky v legislativě snaží prolomit nejen firmy nabízející ekologická řešení jak jednotlivcům, tak i obcím, ale i ekologická sdružení, jako je například Hnutí Duha. To opakovaně upozorňuje na fakt, že komunitní energetické projekty nezmiňuje ani Národní klimaticko-energetický plán do roku 2030, který Česká republika odevzdala Evropské komisi v letošním roce, ale nepočítá s nimi ani novela zákona o podporovaných zdrojích energie.

Napsat komentář