Ve druhém čtvrtletí se opět dařilo vodním elektrárnám

Zatímco výroba elektřiny v porovnání s loňským rokem mírně klesla, spotřeba se naopak zvýšila. Důvodem byly především chladnější teploty v dubnu a květnu. Daří se hlavně vodním elektrárnám, které loni propadly kvůli suchu. Uvádí to čtvrtletí zpráva Energetického regulačního úřadu.

Po poklesu spotřeby elektřiny v prvním čtvrtletí došlo ve druhém čtvrtletí 2019 k návratu k dlouhodobému trendu jejího růstu. Od dubna do června spotřebovala Česká republika 17,4 terrawatthodin (TWh) elektřiny, což představuje meziroční nárůst o 2,5 %. S výjimkou kraje Vysočina (- 0,8 %) se na růstu podílely všechny kraje, nejvíce Středočeský kraj (+ 5,9 %). Vyšší spotřeba byla zaznamenána především v segmentu domácností (+ 10,2 %).

Výroba elektřiny sledovala opačný vývoj, klesla na 20,2 TWh (- 1,1 %). Nejvyšší meziroční pokles byl patrný u přečerpávacích elektráren (- 7,5 %), fotovoltaických elektráren (- 6,7 %), parních elektráren (- 6 %) a jaderných elektráren (- 3,3 %). Výrazně více elektřiny naopak vyráběly paroplynové elektrárny (+ 108 %), lépe se dařilo také malým i velkým vodním elektrárnám (+ 29 %). U větrných elektráren přispěl k nárůstu výroby (+ 8,3 %) mimo jiné vyšší výkon díky nově instalovaným zdrojům (+ 3,6 %).

Zdroj: ERÚ

Z grafu je poměrně jasně vidět, že drtivou většinu elektřiny vyrábíme stále z jádra a hnědého uhlí – dohromady 75 procent. Obnovitelné zdroje pokrývají pouze 14 procent výroby. K těm nejstálejším dodavatelům zelené elektřiny patří především vodní elektrárny. Na českém území aktuálně vyrábí elektřinu devět velkých vodních elektráren, tři velké přečerpávací elektrárny a bezmála 1 500 malých vodních elektráren. Lokální využití vodní energie má u nás dlouhou tradici.

„V porovnání s minulým rokem bylo letošní druhé čtvrtletí pro vodní elektrárny objemem výroby určitě lepší. Zároveň si ale musíme uvědomit, že loňský rok byl velmi podprůměrný. Kdybychom současná data srovnávali například se silným rokem 2017, výroba by ve druhém čtvrtletí klesla o víc než 5 procent,” upřesňuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

V globálním měřítku jsou vodní elektrárny nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem – produkují 17 procent celkově vyrobené elektřiny a jejich podíl na produkci energie z obnovitelných zdrojů činí 70 procent. K hydroelektrárenským velmocem patří Norsko, které využívá k výrobě elektřiny z 90 % vodní zdroje. Vysoký podíl představuje vodní energie i v Paraguaji, Brazílii, Kanadě či Rakousku. Největší vodní elektrárna se nachází v Číně na řece Jang-c‘-ťiang. Dokončena byla v roce 2012, jmenuje se Tři soutěsky a její výkon činí 22,5 GW. Má 185 metrů vysokou a přes dva kilometry dlouhou hráz, rozloha nádrže o délce 600 kilometrů je 1 084 kilometrů čtverečních. 

Ačkoliv export elektřiny byl nadále vyšší než její import, rozdíl se v uplynulém čtvrtletí snížil o 560 gigawatthodin (- 16,6 %). Česká republika ve druhém čtvrtletí vyvezla do zahraničí téměř 11,7 TWh elektřiny. Z ciziny k nám přiteklo necelých 5,5 TWh.

Napsat komentář