ČR má dostat na útlum uhlí 14,6 miliardy korun. Ze systémů podpory má být vyloučeno jádro

Česká republika by měla z evropského fondu dostat na podporu přechodu z uhlí na čistou energetiku 581 milionů eur, tedy v přepočtu asi 14,6 miliardy korun. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je to ale málo. Evropští poslanci chtějí navýšit i částku 100 miliard eur, která by se na podporu přechodu na nízkoemisní ekonomiku měla rozdělit do roku 2050. Komise chce z podpory vyloučit jadernou energetiku, s níž počítá ČR.

Evropská Unie se loni v prosinci zavázala, že do roku 2050 bude uhlíkově neutrální. Aby toho dosáhla, uvolnila zatím na příštích sedm let 7,5 miliardy eur (190 miliard korun) pro pomoc regionům závislých na uhlí a dalších fosilních zdrojích. Česká republika by podle diplomatických zdrojů měla dostat již zmíněných 14,6 miliardy korun.

Podle Havlíčka je tato částka ale nízká, protože dekarbonizace nás bude bude stát stovky miliard. Přesnější částku neuvedl, ale premiér Andrej Babiš na prosincovém summitu EU mluvil o celkových nákladech ČR na přechod k nízkouhlíkovému hospodářství ve výši 30 až 40 miliard eur. Tedy v přepočtu 375 až 1 030 miliard korun.

Uhlí představuje jen část z této sumy, nicméně bude zcela jistě jedou z podstatných položek. Z uhlí vyrábíme více než polovinu elektrické energie, ale na vytápění uhlím je také závislých více než 2 miliony domácností.

Nejvíc mají dostat Polsko, Německo a Rumunsko

Z celkových 7,5 miliard eur má nejvíc dostat Polsko, pro které by Evropská komise chtěla vyčlenit dvě miliardy eur. Druhým největším příjemcem se má stát Německo a třetím Rumunsko. Česká republika je na čtvrtém místě. O peníze budou moci žádat regiony a průmyslová odvětví náročná na uhlí – fond tedy pomůže především energetice, ocelářům a výrobcům plastů.

Jestli nás ještě nesledujete, dejte stránce to se mi líbí a buďte s námi.

Podle kritiků ale tato částka nebude pro plnění klimatických závazků co se týče uhlí dostatečná. Německo už sice potvrdilo svůj odklon od uhlí do roku 2035, ale řada zemí stále ještě nemá finalizované konkrétní plány. Polsko dokonce svůj podpis dohody o bezemisní Evropě právě kvůli své závislosti na uhlí odložilo na polovinu letošního roku.

100 miliard eur na podporu čisté ekonomiky, ale bez jádra

Letošních 7,5 miliardy eur na podporu odklonu od uhlí je jen malá část chystané evropské podpory přechodu na čistou ekonomiku. Evropská Komise počítá se vznikem fondu o celkovém objemu 100 miliard eur, který by se rozdělil do roku 2050.

I to je ale podle mnohých nedostačující částka a chtěli by ji navýšit. Německý europoslanec Niklas Nienass přirovnal Evropskou Komisi k „pouličním kouzelníkům“, a označil 100 miliard za směšné peníze. Také ekologové z Friends of Earth Europe prohlásili, že „je to příliš málo na tak zásadní transformaci, která je nutná, aby bylo možné čelit současnému stavu planetární nouze“.

Hlasy z Evropského parlamentu volají především po zavedení transparentních a pravidelných plateb. K požadavkům o navýšení evropské podpory k přechodu na čistou ekonomiku se k politikům přidávají i ekologická hnutí a odborové centrály.

Do podpory zelených projektů by se měla nově více zapojit Evropská investiční banka (EIB). Podle pohledu na vnitřní interiér centrály by s tím nemusela mít problém. Celkově se je jedná o podporu v hodnotě 1 bilionu eur. (foto: EIB)

Odborová skupina ETUC Confederal ve svém prohlášení uvedla, že částka, kterou Komise navrhuje rozdělit v příštích deseti letech, by se členským zemím měla přidělovat každý rok, aby bylo možné dosáhnout potřebných změn spravedlivým způsobem. „Existuje riziko, že většina poskytnutých finančních prostředků půjde spíše na výzkum a inovace, než na přímou podporu postižených pracovníků,“ vysvětlil tajemník ETUC Ludovic Voet.

Unie navzdory dosažené dohodě o bezemisní Evropě zdaleka není jednotná co se týče prostředků, které k dosažení ambiciózních cílů použije. Z klimatických plánů se tak stává politikum, které Evropská komise může v následujících letech používat jako páku vůči neposlušným členům. Regionální komisařka Elisa Ferreira pro francouzské vydání zravodajského portálu Euraktiv například uvedla, že ze systému nízkouhlíkových podpor bude vyloučena jaderná energetika, s níž při přechodu na bezemisní ekonomiku počítá ČR. Na podporu by se přitom podle ní měly vázat i další podmínky. Jejím příjemcem například bude moci být pouze právní stát. To by se zcela jistě nelíbilo Polsku a Maďarsku, které na půdě Evropské Komise čelí několika nařčením.

Jestli nás ještě nesledujete, dejte stránce to se mi líbí a buďte s námi.

Na druhé straně je na stole i rozpracovaný návrh širší podpory udržitelné Evropy v celkové výši 1 bilionu eur. Podle lotyšského eurokomisaře Valdise Dombrovskise jsou v plánu opatření, které nezahrnují jen přesun financí prostřednictvím Evropských fondů. Do podpory zelených projektů by se tak měla zapojit například Evropská investiční banka, výnosy ze systému obchodování s emisemi a hovoří se i o dalších zvýhodněních zelených investic.

Zásoby uhlí ČR vystačí poměrně příhodně do roku 2050

Ale zpátky k uhlí. Pro Českou republiku je nejdůležitějším domácím energetickým zdrojem. Jeho zásoby byly nedávno odhadnuté na 880 milionů tun. Razantní podíl na tomto množství má hnědé uhlí, tvoří totiž více než 90 % těchto rezerv. Podle odborníků nám jeho zásoby mají vydržet poměrně příhodně zhruba do roku 2050. Většina vytěženého hnědého uhlí je spotřebována na výrobu tepla. Na tomto koloběhu jsou závislé více než 2 miliony domácností.

Polsko má především zásoby černého uhlí, a to zhruba 20 miliard tun – z toho je 44 % koksovatelného uhlí. Německo má ve svých třech obřích revírech zásobu ještě asi 40 miliard tun (40 gigatun). Když se podíváme do jiných zemí, tak například v Rusku zásoby hnědého uhlí dosahují 91 gigatun, v Austrálii 44 gigatun a ve Spojených státech 31 gigatun. Všechny tyto státy vyvážejí uhlí do celého světa. Z celosvětového hlediska tedy nebude odklon od uhlí nijak jednoduchou záležitostí. Zvlášť když americký prezident Donald Trump označuje klimatickou změnu za nesmysl a otevřeně podporuje uhelný průmysl.