ČR bude uhlíkově neutrální za 675 miliard korun, tvrdí Andrej Babiš

Největší emise se v České republice týkají energetiky - především uhelných elektráren a tepláren

Jaderné elektrárny, podpora z Evropské Unie a nezbytných 675 miliard korun. Premiér Andrej Babiš zveřejnil na twitteru den před klíčovým zasedáním Evropské rady své představy o tom, jak může Česká republika do roku 2050 omezit emise tak, aby dosáhla uhlíkové neutrality.

Aby Česká republika omezila do roku 2050 své emise oxidu uhličitého tak, aby byla uhlíkově neutrální do roku, bude muset vynaložit 675 miliard korun. Po jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou to na svém twitterovém účtu uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Čtveřice se podle něj shodla na strategii pro zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek v Bruselu.

Česko chce také dosáhnout uhlíkové neutrality, uvedl premiér. Klíčem je podle něj jádro a finanční podpora EU. Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období.

„Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise,“ napsal Babiš. Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. „Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard Kč. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období,“ uvedl premiér doslova.

Uhlíková neutralita podle Babiše: necelých 176 Kč na osobu za měsíc

Částka 675 000 000 000 korun je opravdu astronomická, jak o ní mluví premiér Andrej Babiš. Ale jen do té doby, než ji dáme do souvislostí. Je třeba si uvědomit, že na dosažení uhlíkové neutrality máme 30 let. To znamená, že naše výdaje mohou být 22,5 miliardy korun ročně. A to už není tak hrozné. Zvlášť když si uvědomíme, že náš státní rozpočet pro rok 2020 počítá s výdaji ve výši 1 618,1 miliardy korun. Roční náklady na naši uhlíkovou neutralitu by tedy tvořily jen necelých 1,4 procenta rozpočtu.

Pokud bychom celou částku rozpočítali na každého obyvatele České republiky, znamenalo by to, že by každý z nás včetně kojenců měl do roku 2050 zaplatit 63 tisíc korun. To znamená 2109 Kč za rok, 176 Kč každý měsíc nebo 6 Kč za den.

Mohlo by se skoro zdát, že řešení našich emisí máme doslova na dosah ruky, Je ovšem otázkou, nakolik je suma, kterou vypustil Andrej Babiš na twitteru, relevantní. Premiér už totiž nejednou ukázal, že v případě potřeby umí házet čísly, aniž by pro ně měl nějaké smysluplné vysvětlení.

Evropa chce dát na snižování závislosti na uhlí 100 miliard eur

Plán na uhlíkovou neutralitu EU do roku 2050 Česká republika společně s Polskem zablokovala už letos v červnu. Ze záměru tak tehdy zbyla jen poznámka pod čarou, že takový vývoj by si přála velká většina členských zemí. Nyní se k němu summit EU opět vrací. Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, v předvečer summitu představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda.

Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohla čerpat i Česká republika.

Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit nalezení investic ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které pomohou několika desítkám nyní na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí zvládat nadcházející změny. Mezi hlavními příjemci mají být Polsko či průmyslové oblasti Německa, dostane se však i na další země včetně České republiky.