Boj o podporu energetiky z Unijních fondů přitvrzuje. Po jádru se hlásí i zemní plyn

Dostane se mezi ekologicky čisté zdroje i jaderná energetika a zemní plyn? Skupina osmi zemí včetně České republiky chce, aby zemní plyn byl zařazený mezi bezemisní ekologické zdroje a měl nárok na zvýhodněné financování. Unie se přitom dosud plynové zdroje za bezemisní zdráhá označit – protože jsou závislé na fosilním palivu a nejsou bez emisí.

Evropa se zase chystá rozdělovat velké peníze. Aktuálně jde o celý bilion eur na obnovení ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Připravovaný fond by měl v první řadě pomoci těm, kdo jsou pandemií ohroženi nejvíce. Dalším hlediskem bilionového Fondu oživení jsou projekty v souladu s evropskými prioritami. Mezi hlavní priority Unie přitom nyní patří přechod na klimaticky šetrné hospodářství. A plynárenské společnosti v některých zemích vycítily šanci.

Konkrétně jde o desítku zemí především ze střední a východní Evropy. Jejich cílem je přesvědčit Brusel, že by zemní plyn měl být považován za zdroj, který neškodí životnímu prostředí. O podporu plynárenských projektů z Evropských fondů dlouhodobě bojuje především Polsko. Nyní se podle diplomatických zdrojů obrátilo na Evropskou komisi spolu s Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem, Litvou a Řeckem. Podpora plynu by těmto zemím měla podle dikce žádosti pomoci při odstraňování uhelných provozů.

Je to velmi důležitý signál. Ve hře přitom nejsou jen miliardy z fondu pro postižené pandemií. Evropská komise totiž letos začíná pracovat na podrobné klasifikaci energetických zdrojů podle ekologické udržitelnosti. A na tomto hodnocení bude založena budoucí finanční podpora. Peníze z Evropy budou na svůj rozvoj dostávat jen ekologicky čisté zdroje. A plyn spolu s jádrem jsou největším předmětem sporů. Koncem loňského roku při předběžné dohodě udělaly členské země kompromis – jádro a zemní plyn sice neoznačily jako ekologicky škodlivé, ale ani je nezmínily mezi čistými. Teď tedy začíná druhé kolo boje o evropské dotace, jehož výsledek předznamená budoucí podobu evropské energetiky.