Babiš: Nové Dukovany budou. Kdo zaplatí 160 miliard korun?

Jaderná elektrárna Dukovany se má začít dostavovat už v roce 2029 (foto: Petr Pavlíček /IAEA)

V roce 2021 bude vydáno územní rozhodnutí, 2022 vybereme dodavatele, 2029 začneme stavět a 2036 bude hotovo. No, a pak už budou následovat jen samá pozitiva a sociální jistoty, chtělo by se dodat spolu s Emilem Nádeníčkem. Premiér Andrej Babiš představil plán výstavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany.

Premiér na tiskové konferenci po jednání výboru pro jadernou energetiku představil jen strohá data časového plánu výstavby. Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš dodal, že od tendru očekává přihlášky až pěti možných dodavatelů. Výběrové řízení chce Beneš vypsat už v příštím roce a na výběr si nechává roční lhůtu. Cenu odhaduje na 140 až 160 miliard korun.

Tolik oficiální data. Zbývá však spousta nejasností. Už u samotného časového harmonogramu. Andrej Babiš chce mít reaktor postavený do sedmi let. Podle Světové jaderné asociace by sice výstavba jaderné elektrárny měla trvat průměrně pět až 8,5 roku, reálná čísla ale mluví jinak. Skutečná průměrná délka výstavby jaderného reaktoru od roku 2009 je podle nejnovější zprávy World Nuclear Industry Status Report deset a půl roku. Nejrychleji zvládají stavět jaderné elektrárny Číňané. A i jim trvá výstavba v průměru 7,7 roku.

Daleko větším problémem než harmonogram ale v budoucnu nejspíš budou finance. Zatím totiž není jasné, kdo oněch 140 až 160 miliard korun zaplatí. Investice do jaderných elektráren nejsou v současné době mezi investory právě oblíbené. V energetickém sektoru mají totiž daleko rychlejší návratnost investice do obnovitelných zdrojů. A díky dotacím jsou i bezpečnější než investice do jaderných elektráren, které trpí častými zpožděními a prodražováním výstavby.

Případné ztráty zaplatí nejspíš spotřebitelé či daňoví poplatníci

ČEZ už také v minulosti žádal od státu záruky pro případnou dostavbu současných jaderných elektráren. Buď samotné investice, nebo záruku cen elektřiny. Pro samotné akcionáře energetické společnosti je výstavba jaderné elektrárny příliš velké riziko, které nechtějí nést. Tím, že premiér potvrdil termíny dostavby dal jasně najevo, že záruky je připraven převzít stát. Ten ale případné ztráty nezaplatí sám. Budou je platit buď daňoví poplatníci, nebo spotřebitelé ve vyšších cenách elektřiny. Třeba formou příspěvku za obnovitelné zdroje, mezi které chce jaderná loby jádro jako bezemisní zdroj připojit.

Ptáte se, jak může být jaderná elektrárna ztrátovou investicí? Je to poměrně jednoduché. Už v současné době se často stává, že se cena elektřiny na burzách dostane vlivem přebytku z obnovitelných zdrojů do záporných hodnot. Jadernou elektrárnu není možné v takovém případě odpojit. Start jaderné reakce, právě tak jako její zastavení trvá při zachování bezpečnostních protokolů několik týdnů. Elektrárna tak v době přebytků elektřiny musí vyrábět dál. Za dodanou elektřinu nic nedostane, ale naopak musí platit.

Taková je situace už dnes. Jak se bude chovat energetický trh po roce 2036, a jaká bude poptávka po zdrojích, které budou nabízet nepřetržité dodávky, se absolutně nedá odhadnout. Vzhledem k rychlému rozvoji smart řešení, které počítají s maximálním využitím obnovitelných zdrojů a bateriových systémů pro rychlou reakci na výkyvy v dodávkách a zatížení sítí, se spíš zdá, že kolem roku 2050 už poptávka po elektřině se stálým dodávkovým diagramem nebude nijak závratná. Investice zaparkovaná dlouhé roky do takového zdroje se vzhledem k rychle měnícím se podmínkám na trhu a návratnosti jednotlivých technologií bude pro akcionáře nepříjemnou zátěží. Zátěží, kterou nejspíš v budoucnu přenese na své odběratele.