Jaderná elektrárna na lodi: Rusové ji poslali na Čukotku

Je to loď a jaderná elektrárna zároveň. Ruská společnost Rosatom ji poslala na dalekou Čukotku, aby tam zásobovala odříznuté ruské město Pevek. Vypadá jako ledoborec a má být také jako ledoborec odolná. Stala se díky tomu nejseverněji položenou jadernou elektrárnou světa. Akademik Lomonosov je v současnosti jediný svého druhu, ale rozhodně ne poslední.

Akademik Lomonosov vyplul na svoji cestu arktickými vodami 23. srpna. Po téměř 5000 kilometrech zakotvil na svém místě 14. září. Rosatom chce elektrárnu uvést do provozu do konce letošního roku. U města Pevek byla mezitím připravena zařízení pro ukotvení plovoucí elektrárny a propojení nutného pro přenos elektřiny a tepla na pevninu.

Lomonosov nahradí výkon Bilibinské jaderné elektrárny a Čaunské tepelné elektrárny, které zásobují tuto oblast s více než 50 tisíci obyvateli doposud. Ty jsou na konci životnosti a musí se v nejbližších letech odstavit.

První byli Američané už v šedesátých letech minulého století

Myšlenka umístit jadernou elektrárnu na lodi, aby mohla zásobovat odlehlé oblasti se špatným přístupem ze souše, není nijak nová. Už v 60 letech minulého století měli Američané plovoucí jadernou elektrárnu s označením MH-1A. Ta fungovala na lodi Sturgis, neměla motory a musela být na místo určení přepravena remorkéry.

K první štěpné řetězové reakci došlo již 24. ledna 1967. V testovacím režimu pak dodávala elektrárna 11 měsíců proud oblasti Fort Bevoir, kde se stavěla. Po ukončení testů byla přesunuta do Panamského průplavu na jezero Gatun. S kapacitou 10MW elektrické energie zde působila až do roku 1975. Za tu dobu bylo nutné pětkrát vyměnit palivo, tedy v průměru každého půldruhého roku.

Rosatom hledá další zákazníky

Právě výměna paliva byl vedle odolnosti problém, na který se Rusové u projektu plovoucích jaderných elektráren zaměřili. Rosatomu se u Akademika Lomonosova podařilo prodloužit období mezi výměnami na tři až pět let. Elektrárna je 144 metrů dlouhá a 30 metrů široká, má výtlak 21 000 tun a je vybavena dvěma tlakovodními reaktory o výkonu 70 MW, což vystačí pro zásobování oblasti s až 100 tisíci obyvateli.

V pozdějších modifikacích uvažuje Rosatom i o využití jiných reaktorů, a to jak menších, tak i větších. Plovoucí elektrárna je projektována tak, že odolá cunami i jiným přírodním katastrofám. Jaderný zdroj podle tvůrců splňuje všechny požadavky Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Loď Akademik Lomonosov je zkušebním projektem. Ekonomická výhodnost projektu bude záviset na počtu vyrobených kusů. A to je důvod, proč se Rosatom snaží získat zákazníky pro nákup plovoucích jaderek i v zahraničí.

S konkurencí z Číny v zádech

Na světovém trhu to Rosatom s hledáním potenciálních zákazníků nebude mít nijak jednoduché. Do vlastních projektů na výstavbu plovoucích elektráren se totiž pustila i Čína. Ta původně sledovala ruský projekt a dokonce uvažovala o spolupráci nebo o nákupu několika kusů, nakonec se však rozhodla jít vlastní cestou.

Číňané chtějí plovoucí jaderné elektrárny využít hlavně pro zásobování vlastních ropných plošin a ostrovů v Jihočínském moři. Už koncem roku 2016 zahájila čínská společnost CNG výstavbu vlastní elektrárny, která by měla být dokončena v roce 2020. Elektrárna by měla využívat reaktor ACPR50S a měla by být schopná dodávat 200 MW tepla a 60 MW elektřiny.

Projekt konkurenční společnosti CNNC počítá s vyšším výkonem, a to až na úrovni 100 MW. Pro plovoucí elektrárnu využije reaktor ACP100S. Obě čínské firmy na vývoji plovoucích elektráren od roku 2016 úzce spolupracují. Prototyp jaderného reaktoru je již podle některých informací hotový a je testován poblíž pobřeží v čínské provincii Shandong.

S výstavbou komerčně nasazené plovoucí elektrárny se má údajně začít ještě letos, a dokončena by měla být v roce 2021. A cena? Podle informací čínských sdělovacích prostředků by první čínská plovoucí jaderná elektrárna měla stát 14 miliard juanů (2,1 miliardy USD). Pokud by se Čína opravdu rozhodla zásobovat elektřinou sporné území v Jihočínském moři, bude potřebovat nejméně 20 plovoucích jaderných elektráren.